V děčínském pekle udělal čertovské "bububu" Prostějov, po srdnatém výkonu domácí padli 71:77.
"Dneska to nebylo o Sandersovi s Hatcherem, ale o jiných hráčích. Někteří totiž ještě musí dát barvu té šedi. Potřebujeme víc času, abychom výkon učesali, bylo to takové rozhárané," přemítal děčínský trenér Pavel Budínský.
Spolupráce dvou amerických rozehrávačů, kteří patří mezi ligovou špičku, je sledovaná možná ostřeji než Menzlovy vlaky. William Hatcher si v Děčíně získal slušné renomé, v létě ohlásil comeback populární Levell Sanders.
"Než jsem přišel do haly, byl jsem z obnovené premiéry docela nervózní. Několikrát jsem musel na záchod," nezapíral Sanders, že i ve 34 letech trpí trémou. Jakmile vběhl na palubovku, byla nervozita tatam: 20. vteřina, první střela a Sanders sází svou první trojku. Pak hned dvojku.
William Hatcher (vpravo) z Děčína proti Davidu Markovi z Prostějova
S+H naskočili v základní pětce, ale v průběhu zápasu byli na hřišti i samostatně. Trenér Budínský je díky dvěma elitním rozehrávačům jako barman: může míchat různobarevné taktické koktejly. Jenže Prostějov z toho hlava nerozbolela.
Byl vždy o krok vpřed a náskok si vzít nenechal. Ani trojky Hatchera a Sanderse v koncovce nepříznivé skóre nepřevrátily.
"Musím jim oběma dát kredit. Hráli velmi dobře. Zvlášť na to, že momentálně na tréninku kvůli absenci třetího rozehrávače Maříka nastupují ne spolu, ale proti sobě. Díky veliké inteligenci a instinktu si celkem vyhověli. Hru bezvadně řídí," ocenil Budínský. "A především jsou kvalitní lidi, komunikují spolu nejen na tréninku, ale taky mimo. Mají týmový feeling. Ale to mě nepřekvapuje, znám je."
Sanders tvrdil: "Přes porážku není pocit ze zápasu nijak špatný. Prostějov ale důrazně trestal naše chyby, zatímco my jeho ne. A Will Hatcher? On je skvělý člověk, našli jsme k sobě cestu, stali se přáteli.
I na hřišti si rozumíme."
Levell Sanders (vlevo) z Děčína uniká Davidu Markovi z Prostějova
Hatcher si zapsal 15 bodů, Sanders 12. Podle Budínského je ale musí ještě líp využívat jejich spoluhráči. Zatím se spoléhají spíš na ně, než aby zužitkovali to, že se na obávaný tandem soupeř soustředí. Z toho by mohli těžit.
Sanders, vůdce s bílou čelenkou, při zápase svolává "válečné" porady. Rozpaží ruce a parťáci se k němu seběhnou do kroužku. "Hodně s hráči mluvím. Chci být s týmem tak dobrý, jak jen v našich podmínkách můžeme být. A chci být nejlepším spoluhráčem, jakým jen můžu být."
