"Teď už se s cestami vypořádávám dobře, už jsem si zvykla," tvrdí třicetiletá podkošová hráčka o svém sportovním nomádství. "Ale zvykat jsem si rozhodně musela. Díky basketbalu jsem například zažila svůj vůbec první let," otevírá své vzpomínání.
Arad, západní výspa Transylvánie, si zatím moc sympatií Hany Šnajdrové nezískal. "No, jde to, ale už jsme viděla lepší čtyřhvězdičkové hotely, Ale to prostředí se mi moc nelíbí. Je tu špína," hodnotí ušmudlaný vzhled 170tisícového pohraničního města.
Je ale odhodlána dát Aradu ještě šanci. "Ven do centra bychom se konečně chtěly podívat. Zkusíme v neděli poprosit řidiče, jestli nás někam nepřiblíží," poznamenává jedna z průzkumnic v týmu. "Máme to tak půl na půl, někdo třeba celý den prospí, někdo se jde radši projít. To se týká i mě, spát přes den moc zvyklá nejsem," říká Šnajdrová.
Více než třináctihodinová štreka autobusem ji už nezaskočila. "Tahle cesta byla vlastně super, skoro celou dobu jsem ležela. vůbec mi to nevadilo. Možná jsem se vyspala líp, než kdyby se hrálo v Trutnově. Doma člověk něco dělá, tady jsem se jenom válela," usmívá se.
Třikrát nej
Na silniční přepravu trutnovská opora nežehrá možná i proto, že si dobře vybavuje jednu z předchozích cest na severozápad Rumunska.
"Když jsme v Aradu byli před pár lety na přípravném turnaji, jeli jsme sem vlakem. Vraceli jsme se pak kolem třetí hodiny v noci. Dostavili jsme se na místní nádraží a zjistili, že vlak bude mít kapku zpoždění. Tak jsme tam pak kličkovali mezi bezdomovci, kteří něco fetovali a nám nabízeli, jestli si nechceme čuchnout. To bylo hrozný. Nejhorší noc," svěřuje se.
Ten nejúnavnější basketbalový zážitek má ale spjatý právě s autobusem. "Před dvěma lety jsme jeli do Francie a zpátky. To jsme seděly vedle sebe namačkaný jako sardinky. Trvalo to asi 14 hodin," vybavuje se Šnajdrové zájezd Praha - Paříž ve žlutém voze nejmenovaného přepravce.
A když si má vzpomenout na nejkrásnější momenty, myslí na Španělsko. Na Ibizu. "Tam se letělo. Sice už byla zima, ale i tak tam bylo moc krásně," zazáří jí oči. Byla to jedna z mála leteckých výprav s Trutnovem. Rozpočet bronzového týmu ženské ligy cesty vzduchem nepodporuje.
Věříme si - možná víc než loni
Ale zpátky do Aradu. Coby obhájkyně vítězství ve Středoevropské lize by tu měly být trutnovské basketbalistky největšími favoritkami letošního finálového turnaje. Tuhle roli z nich ovšem svými výkony sňal jak domácí celek, tak i slovenský Prešov.
Ale forma Východočešek v sezoně stoupá a postup, na poslední chvíli vybojovaný přes Hradec Králové, pomohl v návratu sebevědomí. Alespoň to zkušená Trutnovačka tvrdí. "Věříme si ještě o něco víc než loni," dodává na závěr optimisticky.
