Shelly-Ann Fraserová-Prycová po triumfu na MS v Dauhá.

Shelly-Ann Fraserová-Prycová po triumfu na MS v Dauhá. | foto: AP

Maminka s velkými sny. Fraserová-Pryceová chce vládnout Tokiu

  • 3
V Dauhá se v 32 letech stala nejstarší mistryní světa na ženské stovce. Také první maminkou, která se na nejkratší trati stala světovou šampionkou. Pro rok 2020 má Shelly-Ann Fraserová Pryceová ještě ambicióznější cíl – být nejstarší olympijskou šampionkou na stejné vzdálenosti. „A stoprocentně věřím, že to možné je,“ říká Jamajčanka.

Už teď je legendou.

Atletkou, která psala historii, svému skoro hobitímu vzrůstu navzdory. Má jen 152 centimetrů a váží 52 kilogramů, i proto se o ní mluví jako o Kapesní raketě.

Už v Londýně 2012 se stala první ženou, která obhájila olympijské zlato na stovce. Loni v Dauhá pak přidala další rekordy.

Jako první sprinterka získala v této disciplíně čtvrté zlato na světovém šampionátu, devět let po tom prvním. Čtyři triumfy v královské disciplíně? To nemá ve sbírce ani bájný Usain Bolt.

Bronzová medailistka Marie-Josée Ta Louová z Pobřeží slonoviny, zlatá Shelly-Ann Fraserová-Pryceová z Jamajky a stříbrná Dina Asher-Smithová z Velké Británie (zleva) po závodě žen na 100 metrů.

Navíc, Fraserová-Pryceová je také první matkou se světovým zlatem na krku, v 32 letech rovněž nejstarší šampionka.

To vše po velkolepém comebacku, kdy jí už mnozí nevěřili a odepisovali ji.

I já sama pochybovala

Za všechno mohla její mateřská dovolená.

Nejrychlejší matka historie. Ženský Bolt má salón a hraje všemi barvami

Den poté, co se bez ní konalo finále stovky na MS v Londýně 2017, porodila na Jamajce syna Zyona. „A u přenosů z Londýna jsem si pak slíbila, že se vrátím.“

Vzdor řečem, které k ní z okolí přicházely.

„Četla jsem o sobě, že své nejlepší dny už mám dávno za sebou, že se na nejvyšší úroveň nemůžu vrátit zpět. I já sama jsem občas pochybovala, zda to zvládnu. Ale důvěřovala jsem Bohu, že pro mě ještě něco velkého schovává. Pracovala jsem velmi tvrdě.“

Už deset týdnů po narození Zyona se vrátila k lehkému tréninku. 

Musela běhat ve speciálním tričku, které jí stahovalo stále oslabené břicho po císařském řezu.

„Starat se o rodinu znamená spoustu práce. Kombinovat to s běháním je vyčerpávající. Přesto bych neměnila,“ popisovala tehdy. „Syn je mé největší vítězství. Dává mi extra motivaci i do běhání. Když trénuju, Zyon si hraje na doskočišti dálky, má vlasy plné písku, pozoruje mě a je tak spokojený. Všechno mi hned připadá lehčí.“

Mám tolik času se zlepšit

I proto s takovou grácií zvládla světový šampionát v Dauhá, díky čemuž je nominovaná na sportovní Oscary – cenu Laureus.

„A i proto teď věřím, že je možné olympiádu v Tokiu vyhrát. Viděli jste, jak jsem běhala minulý rok? A teď mám tolik času se ještě zlepšit,“ usmívá se.

Legendární sprinterka věří, že i v 33 letech dokáže mladou generaci udržet v šachu. Že opět proběhne cílem stovky na prvním místě.

„Mateřská mi vlastně v lecčems pomohla. Odpočinula jsem si od atletiky, psychicky jsem se srovnala a získala novou obrovskou chuť dokázat něco velkého. Tím by zlato z Tokia určitě bylo,“ má jasno.

A aby toho nebylo málo, chce se při své možná poslední vrcholné akci pokusit o zlatý double – tedy triumf na stovce i dvoustovce.

„Už loni v Dauhá to bylo v plánu, ale můj trenér nakonec usoudil, že by toho bylo po návratu moc, tak jsem se soustředila na jednu věc,“ popisovala. „Ale v olympijském roce už chci zkusit obojí.“ 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž