O VÝHŘE NEMLUVÍ
Jak byste rád na mistrovství světa dopadl?
Bude tam osm lidí a každý chce dopadnout nejlépe. I já. Nerad říkám jak. Zůstanu u toho a nebudu to porušovat. Každý se může kouknout na světové tabulky a bude podle nich vědět, jak bych chtěl skončit a s čím budu spokojený. Ze stejného výkonu jako v Tallinnu bych byl zklamaný.
Proč nechcete říct naplno, co je vaším cílem?
Z jednoho prostého důvodu. Poprvé jsem řekl, že si jedu pro medaili před halovým mistrovstvím Evropy v roce 1998, a natrhnul jsem si sval. Když jsem před dvěma lety odlétal do Sevilly na mistrovství světa, věděl jsem, že mám na medaili, a řekl jsem, že bych byl bez ní zklamaný. A prásk ho! Zase jsem nedokončil. Loni před halovým mistrovstvím Evropy i před olympiádou jsem byl zticha a dopadlo to dobře, s medailí. Doufám, že to bude pokračovat.
Jste pověrčivý?
Nejsem vyloženě pověrčivý, samozřejmě to nebude jenom v tomhle. Je to asi jediná moje pověrčivost, nic podobného už nemám.
Připouštíte aspoň, že jste favorit?
Určitě ano. Zároveň ale znám špičku. Vím, že Lobodin, Magnusson i Nool přijedou stoprocentně připravení. Už se mi několikrát potvrdilo, že na nějakém mítinku nezávodili nijak zvlášť, pak přišla rozhodující soutěž a byli jako úplně vyměnění. Myslím, že zase přijedou nabití. Ale já jim nic nedaruji.
NA STARTU ADRENALIN
Kdo bude váš největší soupeř?
Lobodin vypadal dobře, určitě mě potrápí. Ale nejlépe připravený přijede zase Nool, i Jurkov by mohl překvapit.
Věříte si na ně?
Formu cítím, na posledním tréninku jsem se o tom přesvědčil. Doufám, že to do soboty vydržím.
Nedávno před mítinkem v Tallinnu jste vyhrál, ale s výkonem jste nebyl spokojený. Co se stalo?
Měl jsem formu a cítil se perfektně. Závod mi pak úplně nevyšel. Zřejmě to bylo tím, že jsem zrovna přijel z Afriky, z hor. Byl to pro mě normální závod, nehecoval jsem se, šel jsem do toho uvolněně.
Takže potřebujete být před závodem vyhecovaný?
Potřebuju být nažhavený, vyladěný a hodně se na závod těšit. Teď se těším. Už si na něj občas vzpomenu. Trošku se mi zvedá adrenalínek.
Proč se tak těšíte zrovna na tuhle soutěž?
Asi právě proto, že jsem momentálně první ve světových tabulkách. Vím, že formu mám, chci hodně ukázat. Může to tam dopadnout hodně dobře.
NA CESTĚ NA VRCHOL
Pracujete pořád na vašem dlouhodobém cíli stát se nejlepším vícebojařem světa?
Jistě. Bez toho bych to nedělal. Člověk, když do něčeho jde, chce být určitě nejlepší. Začíná to tím, že je nejlepší v okrese, pak v kraji. Samozřejmě chci být nejlepší na světě.
Loni jste byl druhý na olympiádě, nepostihlo vás ani na chvíli sebeuspokojení, nebyl jste někdy líný?
Asi ne. Měli jsme měsíc volna, ale to vyplynulo z dlouhé sezony. Jinak se nic nezměnilo, znovu jsem makal. Měl jsem pořád stejnou motivaci. Taky je to tím, že je tu Tomáš Dvořák, nesmím se zastavit. Rozhodně nechci být dvojka. Takže musím pracovat ještě víc než před olympiádou.
Nemrzí vás, že nebudete moci soupeřit s Tomášem Dvořákem?
Určitě by bylo lepší, kdyby tam byl. Samozřejmě bych ho chtěl porazit. Považuji ho za soupeře jako kohokoliv jiného. Když chci vyhrát nad Noolem, chci vyhrát i nad Dvořákem.
Jak je úspěch v Lisabonu na téhle cestě důležitý?
Přece jenom je to mistrovství světa. Já ho považuji za jeden ze dvou vrcholů v této sezoně. Určitě to bude jeden z kroků, který je třeba udělat, abych byl nejlepší.
Už jste pár závodů vyhrál a porazil světovou elitu, ale nikdy na velké soutěži typu olympiády nebo mistrovství světa. Je to pro vás rozdíl?
Obrovský. Tallinn, to je sice pěkný závod a je tam světová špička. Ale největší je mistrovství světa. Atmosféra je úplně jiná, je to o stupínek výš.
VĚDĚT, JAK Z KRIZE
Co nejhoršího, kromě zranění, se vám v Lisabonu může přihodit?
Kdybych se v pátek, den před závodem, cítil skvěle, vím, že to tak bude i při závodě. První úskalí je to, jestli mě pátek naladí na hladinu euforie, že to půjde nahoru. Na začátku jde o to, zvládnout běh na šedesát metrů a dálku tak, jak bych chtěl, na úrovni osobních rekordů. Pak už to jde samo. Když se to nepodaří, je hodně těžké zmobilizovat síly.
Co uděláte, když se vám úvod nevydaří?
Sedmiboj je celkově jedna disciplína. Když jdete na šedesátku, musíte se koncentrovat na ni. Pak na ni zapomenout a v dálce se snažit o nejlepší výkon. Když se mi něco nepovede, musím se smířit s tím, že se to stalo, a věnovat se další disciplíně.
TOUHA PO REKORDU
Říkáte, že pokud v závodě vedete před poslední běžeckou disciplínou, už vítězství nepustíte. Bude to platit v Lisabonu?
Je to tak. Není tam asi lepší běžec. Kohokoliv si pohlídám. Takže výsledky budete vědět po tyči. Je tam pár běžců, na které si věřím a na kilometru bych je porazil, i kdybych prohrával o třicet bodů. Ale Nool to bohužel není. Kdyby vedl, pohlídá si to on.
Nechcete se bavit o vítězství. Řeknete aspoň, jaký výkon by vám stačil?
Kdybych měl formu, chtěl bych udělat český rekord.
Ten drží Tomáš Dvořák, jehož výkon není daleko od světového rekordu. Na něj si věříte?
Daleko není, to přiznávám. Musely by vyjít všechny disciplíny. Ale samozřejmě jsem myslel i na světový rekord, nevylučuji ho.
 Desetibojař Roman Šebrle ležící slavící |
