První dva pokusy přitom povedenému závodu nijak zvlášť nenasvědčovaly.
Vlastně to bylo takové trochu déjà vu loňské sezony. Tehdy Jušku při závodech často trápily přešlapy a v pondělí to na Julisce ze začátku nebylo jiné.
Memoriál Josefa OdložilaZpravodajství a výsledky  |
Oba úvodní pokusy se nepočítaly a hrozilo, že český rekordman po třetí sérii skončí. Pak se ale snad s 30centimetrovým nedošlapem v soutěži zachránil.
A v pátém pokusu Juška skočil 803 centimetrů.
Po téměř dvou letech se dostal za hranici osmi metrů.
„Což určitě potěší, nemám asi nic proti. Sice jsem se tam trochu pral s rozběhem, ale na první závod v sezoně - nemám slov. Dřív jsem do rozběhu chodil silově, teď se to snažím vystupňovat na konci, ale asi jsem to ze začátku držel až moc. Postupně jsem se do toho dostal, ale stejně to ještě není úplně ono,“ popisoval 27letý atlet.
Jak by taky mohlo, vždyť tak dlouho nezávodil…
Loňská sezona byla celá utrápená.
Závod co závod se Juška snažil splnit limit pro mistrovství světa v Dauhá (805 centimetrů). A neustále marně.
„Bojuji spíš s bolestí než s vlastními výkony,“ komentoval svá vystoupení.
Přesto ještě v Táboře na konci července skočil 794 centimetrů a pořád doufal. Jenže možná i právě honba za limitem způsobila jeho zdravotní problémy.
Čtrnáctého srpna přišla smutná zpráva.
Vyšetření odhalila únavovou zlomeninu v nártu. Pryč bylo mistrovství světa v Dauhá, pryč byl celý zbytek sezony.
„Už od začátku roku jsem cítil bolesti v nártu. Pořád jsme s tím tak nějak pracovali nepracovali. Ze začátku roku jsem to tak míval vždycky, že mě bolely kotníky, nárty, než se to obouchá. Až pak jsem zjistil, že to byla únavová zlomenina,“ popisoval.
Dálkař Juška má únavovou zlomeninu v nártu, sezona mu skončila |
Na padesát dnů dostal ortézu, než znovu začal chodit.
Když poté zkoušel klusat, bolest se ozvala znovu, takže se na pár dní musel znovu vrátit k chůzi.
„Bylo to neustále nahoru - dolů. Odjel jsem i na říjnové soustředění do Tater, ale trénoval jsem méně, než jsem byl zvyklý. Pak to šlo nahoru, v hale už jsem na tom byl dobře, než jsem si zase natrhl lýtko, což byla další komplikace. Ale mistrovství republiky jsem odzávodil bez problémů a teď jsem taky zdravý, což musím zaklepat,“ říká.
Právě na halovém republikovém šampionátu se po půl roce k závodům vrátil. V únoru v Ostravě kraloval výkonem 762 centimetrů.
„Nebylo to úplně ono. V tréninku nechodíme plné rozběhy, bylo pro mě těžké se do toho dostat. Po dvou třech pokusech už jsem byl unavený a bylo to znát,“ svěřil se.
Od té doby nezávodil.
Jeho přípravu i návrat k závodům ovlivnila pandemie nového typu koronaviru, která celou atletiku zmrazila.
Striktní omezení vlády se ale Jušky zase tolik nedotkla. Jakožto zaměstnanec Olympu měl na stadion po celou dobu povolený přístup.
„Měli jsme k dispozici veškeré prostranství na Olympu. Museli jsme nosit roušky a dodržovat všechna tahle opatření, ale mohli jsme normálně trénovat, takže to pro nás nebyla taková změna,“ popisoval.
Možná i proto hned při prvním venkovním startu překonal osmimetrovou hranici. Poprvé od 18. srpna 2018, kdy ve Zlíně skočil 816 centimetrů.
„A budeme to pořád tlačit. Nebudeme to chtít nechat jen na těch 803 centimetrech. Závody budeme prolínat se sprinty, takže v pátek si třeba v rámci tréninku zaběhnu dvoustovku. Takhle si s tím budeme hrát a uvidíme, co z toho bude. Zatím to ale vypadá slibně,“ říká halový vicemistr Evropy z roku 2015.
Hrát si s tréninkem může i proto, že atleti aktuálně nemůžou sbírat body do žebříčku, jejich výkony se jim ani nepočítají při splnění olympijského limitu.
Všechno úsilí tak Juška a spol. směřují na příští rok.
„Určitě. Hlavní je teď zůstat zdravý. Když tento rok uděláme dobrý základ a já se dostanu zpátky do té techniky, kde jsem byl před dvěma třemi roky, tak si myslím, že příští rok bude super,“ má jasno.
