„Taťka jel studovat do Ruska, kde se potkal s mamkou. Pak se chtěli přestěhovat za tátovou sestrou do Belgie. Ale měli problémy, nepovedlo se to, a tak zůstali v Česku,“ vysvětluje jejich dcera.
Gloria Manuel je rodačkou z Ostravy, ale když rodiče hledali lepší místo pro život, dostali se v jejích dvou letech do Tábora. Už od dětství začala sportovat. „Chodila jsem na gymnastiku. Tolik mi to nešlo, chtěla jsem změnu. Tehdy byly ve škole různé sportovní soutěže a učitelky si všimly, že dobře běhám. Rodičům nabídly, jestli to nechci zkusit, a mě to zaujalo,“ popisuje.
A tak Gloria Manuel od osmi let trávila volný čas na atletickém stadionu. Víc než dřina na oválu to však v úvodu byly nejrůznější hry. „Jsem hodně soutěživá, takže mě to hned chytlo,“ přikyvuje.
Specialistka na trať 400 metrů dříve běhala dlouhé tratě, krosy, ale i sprinty na šedesát metrů. Ke své současné distanci se dostala postupně. „Chtěla jsem zkusit něco mezi a začalo se mi dařit na třístovce, kterou běhají mladší děti. Později jsem začala na čtyřstovce trénovat,“ objasňuje svěřenkyně trenérky Šárky Chládkové.
Vzdálenost jednoho kola na čtvrtce je ošidná. Jako mladší mohla nadějná atletka i taktizovat. Teď mezi dospělými už musí běžet celou dobu naplno. „Sázím spíš na drtivý finiš. Začátky nechci přepálit, abych měla síly v závěru,“ tvrdí.
Své časy na čtyřstovce touží Gloria Manuel stále zlepšovat. K tomu si tréninkově zkouší i stovku či dvoustovku a také tam chce být rychlejší. „Základ přípravy je podobný. Trénink ze čtvrtky mi stačí i na stovku a dvoustovku. Běžně děláme sprinty, střídáme tempa a k tomu i posilujeme,“ ujišťuje.
V Táboře se atletice věnují i její dva mladší sourozenci. Bratr Christian Teca se soustředí na delší distance, sestra Angela Linda má ráda překážky. „Jezdíme spolu i domů z tréninků, všechny nás to baví. Žijeme atletikou i doma. Rozebíráme, co by kdo chtěl vyzkoušet, co koho baví,“ naznačuje.
Česká atletka Lurdes Gloria Manuel
S věkem i posunem v kariéře bere nadějná atletka sport trochu jinak. Od zábavy po škole najednou o sobě často čte, že je velkou nadějí a má obrovský potenciál. „Je to zavazující, vnímám to. Ale dokud mě to bude bavit a půjdu si za svými cíli, tak to bude v pohodě,“ věří.
Chce studovat na vysoké škole
Stříbrná medailistka z mistrovství Evropy do osmnácti let s osobním rekordem 53,19 sekundy byla náhradnicí štafety na nedávném halovém evropském šampionátu. Do sestavy se ale nedostala, a tak jen sbírala zkušenosti na tréninkovém oválu. Ty se jí budou hodit do další kariéry. Konkrétní cíle si do budoucna nedává. „Nechávám to otevřené. Samozřejmě mě lákají ty nejlepší soutěže a závody,“ potvrzuje.
Mezi ně se řadí i účast na olympijských hrách. Ty nejbližší se budou konat příští rok v létě ve Francii. „Olympiáda je sen každého sportovce. Kvalifikace do Paříže ještě nezačala. Se štafetou máme malou šanci se tam dostat, ale to hodně předbíhám. Musely bychom se všechny dost zlepšit,“ přiznává.
Život v Česku si celá rodina pochvaluje. „V Rusku bylo hodně rasismu. Kvůli tomu se rodiče odstěhovali. Jsem ráda, že v Česku to není tak masivní. Tady jsem se s tím naštěstí nesetkala,“ těší ji.
V mateřských zemích svých rodičů zatím Gloria Manuel nebyla. Do Ruska ji to netáhne. „Ale do Angoly bych se chtěla podívat. Máme hodně příbuzných po Evropě, takže často cestujeme,“ vypráví. Podpora rodičů je pro mladou závodnici zásadní. „Jezdí na závody, fandí nám. Neumím si představit, že by to bylo jinak. Jsem vždy moc ráda, když se na mě dívají,“ naznačuje.
Obdivovatelka jamajského sprintera Usaina Bolta nezapomíná ani na školu. Na obchodní akademii je ve druhém ročníku. „Zatím vůbec nevím, kam bych chtěla pokračovat. Ale určitě chci jít na vysokou školu. Je důležité mít vzdělání, protože sportovní kariéra může skončit kdykoliv,“ uvědomuje si.
Kombinace sportu a školy ale není snadná. „Je toho dost, ale snažím se, abych to zvládala. Času pro sebe moc nemám,“ uzavírá.
