ČEHO SI NA PRVNÍ POHLED NEŠLO NEVŠIMNOUT
Honza: Jakubova úsměvu a očí. On je fakt pořád usměvavý a je to nakažlivé. A potom také toho, jak je sečtělý. Já četl vždy hodně, ale na Jakuba nemám!
Jakub: Krásného úsměvu a čokoládových, rozesmátých očí.
KDY JSEM POCÍTIL, ŽE JE TO LÁSKA
Honza: Kubík se mi líbil na první pohled. Jen jsem byl na opravdovou lásku nepřipravený. Byl jsem pohlcený prací. Ta skutečná láska se dostavila o pár měsíců později. Byl to jeden moment, kdy jsem jej poslouchal. To jsem pochopil, že jej už od sebe nepustím a tak se i stalo.
Jakub: Myslím, že ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že s ním chci trávit každý den. Že se vedle něj chci každé ráno probudit a každý večer zase usnout.
JAK NÁS SPOLU VNÍMÁ VEŘEJNOST
Honza: Je to jako u všech stejné. Někdo nás nemusí a někdo nás bere. Upřímně? My si žijeme svůj život a pokud se někdo slušně na něco zeptá, odpovíme. Pokud je někdo útočný, sprostý nebo nevychovaný, je lepší to přejít. Převážná většina lidí je ale pohodářů a tak se nám žije v podstatě hezky.
Jakub: Myslím, že převážně kladně, i když se občas najde nějaký škarohlíd.
PRVNÍ HÁDKA
Honza: Tady budu stručný. S Jakubem se nedá pohádat! Fakt ne!
Jakub: Uf, na to si nepamatuji… Hádky mi přijdou jako ztráta času, takže když se chce Honza pohádat, odejdu z místnosti.
ZLOZVYK, KTERÝ S ÚSMĚVEM PŘEHLÍŽÍM
Honza: Bude to vypadat jako idylka, ale buď je Kuba ještě moc mladý, nebo nemá žádný zlozvyk, nebo jsem já už tak tolerantní, že to vše beru jako normální stav.
Jakub: Žádný mě nenapadá.
JAK TO VYPADÁ, KDYŽ NEJSME SPOLU
Honza: Když spolu náhodou nejsme, tak je nám po pár minutách smutno a voláme si. Nejdelší odloučení byla nemocnice, ale i tam byl Kubík každý den a to po celé odpoledne až do večera. Jinak jsme spolu opravdu 24 hodin, sedm dní v týdnu. A jsme spolu rádi.
Jakub: Já vlastně ani nevím, protože jsme spolu prakticky každý den, jelikož spolu i pracujeme. Vlastně si ani nepamatuji, že bychom byli jeden bez druhého déle než maximálně pár hodin.
JAK MÁME ROZDĚLENÉ PRÁCE V DOMÁCNOSTI
Honza: Rozdělené je nemáme, ale Jakub toho zvládne hodně. Když poklízí, tak nechce abych se mu do toho pletl, když pere, je to stejné. Žehlí rád a já nerad. O pejsky a zvířátka se staráme společně a zahradu milujeme oba dva. Já se doma starám tak akorát o kytky a dá se říct, že o kuchyni. Myslím si, že jsem našel ideálního partnera do nepohody. Tedy do pohody samozřejmě taky.
Jakub: Většinu věcí nemáme rozdělené, když je prostě potřeba něco udělat, tak to udělá jeden nebo druhý. I když je pár věcí, které si dělíme. Například Honza vaří, protože ho to baví a jde mu to na rozdíl ode mne, já zase žehlím, protože to baví mě. (smích)
KDY JSEM SE O NĚJ NEJVÍC BÁL
Honza: Vždy když jde na motorku a potom taky když šel na operaci. Nesnáším narkózu. Ani u sebe, ani u nikoho jiného.
Jakub: Když sletěl ze žebříku a dochroumal se.
JAK SE VEDLE NĚJ MĚNÍM
Honza: Mládnu. (smích) Vedle Jakuba jsem klidnější a beru věci s větším nadhledem. Pochopil jsem, jak jíst, hýbat se a celkově fungovat ve vztahu s přírodou a zvířaty. Kuba nejí až na výjimky maso a ekologie je pro něj číslo 1.
Jakub: Myslím, že díky vlivu Honzy, jsem klidnější a věci si spíš promyslím, než jednám.
CO BYCH MU NIKDY NEODPUSTIL
Honza: Kdybych tu zůstal bez něj.
Jakub: Nevěru. Vše ostatní jde nějakým způsobem odpustit.
JAK VNÍMÁM NÁŠ VĚKOVÝ ROZDÍL
Honza: Mám napsat, že věk je jen číslo? Ne. Je fakt, že čím jsem starší, tím víc mě štve, že jsem toho mladého pána nepoznal dřív. Byli bychom spolu déle! Ale to už nezměním.
Jakub: Já náš věkový rozdíl nevnímám, za mě se to registrováním smazalo a jsme rovnocenní partneři.
KDE SE VIDÍM ZA DESET LET
Honza: To mi bude skoro 65. Takže já budu v nejlepších letech. Kubovi bude 40 a bude si užívat života s dědkem a začne přemýšlet o tom, že se mu blíží 50. (smích)
Jakub: V naší rozkvetlé zahradě s vyloženýma nohama na stole.
ČÍM TEĎ NEJVÍC ŽIJE
Honza: Teď žije nejvíce naším novým domem, zahradou. Ale jinak prací. Pořád něco vymýšlí, aby to bylo dobré. Je to dobrý televizní režisér a střihač. Na co sáhne, to se naučí. A pořád se zdokonaluje v jazycích. V tom je obdivuhodný!
Jakub: V tuhle chvíli nejvíc žijeme naším novým domem a jeho předěláváním a zkrášlováním.
VZKAZ TOBĚ
Honza: Pokud jsem ti to ještě dnes neřekl, miluji tě!
Jakub: Miluji tě a jsem moc rád za to, že tě mám!
25. března 2019 |
