Viděla jsem jenom první díl Kameňáku a pak už nic, přiznala Jana Paulová

  0:02aktualizováno  0:02
Po desetiletích na divadelních prknech si herečka Jana Paulová (63) poprvé vyzkoušela také roli režisérky. Taktovky se chopila ve hře Lady Oscar, jejíž motiv už před více než půlstoletím proslavil francouzský komik Louis de Funes. I o tom promluvila pro týdeník 5plus2.

Jana Paulová | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Jana Paulová sice miluje improvizaci, ovšem v případě svého režijního debutu Lady Oscar na scéně Divadla Kalich raději neponechávala nic náhodě. „Vše, co se bude dít kolem mé postavy, jsem měla dopředu přesně promyšlené.  Muselo to mít pevnou konstrukci,“ vysvětluje Paulová. Ta si v adaptaci komedie Clauda Magniera zároveň zahrála i hlavní roli rázné Clary Barnierové. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Kde se ve vás po tolika letech na jevišti vzala ambice režírovat?
Ono to vlastně bylo úplně přirozené, protože na představeních, která v Kalichu hrajeme, jsem se stejně částečně režijně podílela, ale většinou během repríz. Navíc vždycky když hraji, tak hodně vnímám a řeším, co kolem mě lidé dělají, a to nejen kolegové, ale třeba i osvětlovači a zvukaři. A stejně tak  řeším i sama sebe. Prakticky obden stojím večer před publikem a málokterý režisér je ochotný přijít se podívat na všechna naše představení, aby pochopil, jaký typ humoru děláme. Proto mi  přišlo tentokrát jednodušší chopit se toho sama, než později neuctivě předělávat něčí práci.

Naplnila první plnohodnotná režijní mise vaše očekávání?
Víte, já už od ničeho nic neočekávám. Já už jen doufám, v tom je velký rozdíl. Doufala jsem jenom, že to nebude průšvih a že ti úžasní kolegové, kteří se mnou do toho šli, pak nebudou zklamaní. Takže moje jediná ambice byla, aby ti, kteří v této hře hrají se mnou, měli představení rádi. A zdá se, že to tak dopadlo. Ale musím říct, že jsem se v režírování našla. Bavilo mě to tak, že mi bylo na překážku, že jsem musela na jeviště. Kdybych nemusela, asi by to pro mě bylo ještě výrazně uspokojivější.

Vždycky mě fascinuje, jak může režisér rozptýlit svoji koncentraci na dvě různé věci, pokud ve svém díle i hraje. Ve vašem případě navíc celou dobu představení prakticky neslezete z jeviště.
Je pravda, že jsem se opravdu pečlivě připravila a nic jsem neponechala náhodě. Jak na jevišti miluji improvizaci, tak v tomto případě jsem měla přesně dopředu promyšlené vše, co se kolem mé postavy bude dít a vše muselo mít pevnou konstrukci. Byl to pro mě jediný možný způsob, jak představení vůbec nazkoušet, a ukázalo se, že to funguje. 

V závěru zkoušek už byla zejména technická část zahrnující světla a zvuk hodně náročná. Místo abych si jako herečka užívala, že si vše konečně pořádně vyzkouším, jsem pořád musela sledovat, co se děje kolem a jestli vše funguje. Poprvé jsem si všechny situace, do kterých se má postava dostává, prošla až před publikem. 

Fotogalerie

V dnešní době se neustále ve všem přitvrzuje a i zábava se stává drsnější. Máte, pokud jde o humor, nějakou vlastní hranici, za kterou nechcete zacházet?
Mám, ale není určená tím, jak moc je humor drsný. Spíš ji vnímám v míře podbízení se divákovi. Tam je pro mě úplně jasná hranice, za kterou se mi nechce dál, někam na úroveň pitvoření se. O to jediné jsem prosila kolegy, aby se nesnažili „hrát“ legraci. To je takový zvyk na českých jevištích, že často když se hrají v divadlech komedie, je to jako by se všichni najednou zbláznili a snaží se být „legrační“. Proto jsem chtěla, aby kolegové hráli ty nejkomičtější situace smrtelně vážně, neboť vtipné je myšlení postav a nikoli jen prostředky.

Často se stává, že se výrazně rozchází vkus diváků a kritiků, a to nejen na divadle, ale i u filmu. Konkrétně trilogie Kameňák, ve které jste si před lety zahrála jednu z hlavních rolí, je snad jedním z nejvíce pranýřovaných filmových počinů, přitom se k ní diváci neustále vrací. 
Ano, to je pravda, navíc mám pocit, že Kameňák viděli snad všichni, protože jinak by to přece nemohli kritizovat. Je zvláštní, že se tady něco pranýřuje, a přitom se na to všichni koukají. Já si říkám, že můj život je příliš krátký na to, abych se dívala na něco, co mě nebaví, nebo se mi nelíbí. 

Nevím, jestli mi to budete věřit, ale já sama jsem viděla jenom první díl a pak už nikdy nic dalšího. Velice důsledně se na sebe nedívám. Vůbec. Vlastně nevím, co jsem natočila. Stejně už bych s výsledkem nemohla nic udělat a jen bych se trápila, co všechno šlo udělat líp a jinak. Takhle je to pro mě vyřízená věc. Kdybych se na sebe zpětně dívala, už dávno bych možná tuhle profesi nedělala (smích). Ale Lady Oscar má kupodivu recenze krásné, takže tady se to s publikem potkalo.

Když jsme spolu naposledy mluvily před třemi lety, vzpomínala jste na některé své adrenalinové cestovatelské zážitky. Pořád se vydáváte do světa jen sama s batohem? 
Občas ještě ano, ale mezitím mi dorostla mladší dcera, ze které se stal úžasný parťák. Cestování je pořád moje velká láska, ale nevím, jak dlouho mě to bude ještě bavit, protože, jak tělo stárne, jsou cesty bolavější. Zatím je to pořád dobrý. 

Jana Paulová

■ Narodila se 19. února 1955 v Praze.
■ Pochází z umělecké rodiny, otec František Paul a matka Eva Šenková byli herci a operetní zpěváci.
■ Vystudovala herectví na DAMU. Hrála v divadle Semafor, v Hudebním divadle v Karlíně, Divadle E. F. Buriana, v Městských divadlech pražských.
■ Z filmů je známá z trilogie Zdeňka Trošky Kameňák, hrála v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Vinaři a Nemocnice na kraji města.
■ Žije s hudebním skladatelem Milanem Svobodou, mají spolu dvě dcery.

Už máte na mapě další vyznačené místo, kam se plánujete vydat?
Nejen to. Už mám i koupenou letenku. Bude to taková napůl flákací a napůl  akční cesta. Jedu právě s dcerou. Manžel v době, kdy můžu vyrazit, bohužel  nemá volno. Ale on je přející, takže nás v podstatě vyhnal a jedeme na  Guadeloupe a Martinik. Čeká nás oceán, sopky i deštný prales. Měla jsem teď opravdu náročný a nabitý podzim, takže jsem si tentokrát naordinovala nejen cestování, ale i odpočinek.

Vím o vás, že ráda cestujete hlavně po Asii, ale co třeba africké země? Ty si vás nezískaly? 
Afrikou jsem cestovala asi dvakrát. Viděla jsem takzvanou Velkou pětku ve  volné přírodě, viděla jsem národní parky, úžasnou přírodu, to všechno bylo  hezké, ale nemám potřebu se tam vracet. Asi je to tím, že tamní kultura je mi opravdu hodně vzdálená, nerozumím jejich filozofii, jejich přístupu, nerozumím, čemu se smějí. Asie je pro mě v tomhle směru daleko zajímavější. Jezdím tam už spoustu let. Je tam mnoho kultur, náboženství, filozofií a v každé zemi jsou lidé úplně jiní a uctívají jiné věci. Přiznám se, že tam mě to táhne víc. 

Navíc v Asii, konkrétně v Indii, žije vaše starší dcera s rodinou. Berete díky tomu tuto zemi jako druhý domov, když tam máte své blízké?
Nemůžu říct vyloženě druhý domov, i když možná jsem to tak jeden čas vnímala. Souvisí to samozřejmě s věkem, teď už mě trošičku ovlivňuje fakt, že se o sebe víc bojím. Víc si uvědomuju, že jsem zranitelná a že když na cestě onemocním, nebo se mi přihodí úraz, může to být velký problém, jsem proto opatrnější. Není to sice druhý domov, ale je to země, která mě pořád neuvěřitelně fascinuje, i když jsem tam byla mockrát, pořád tam mám co objevovat. Dřív jsem si myslela, že bych v Indii dokázala strávit zbytek života, ale dnes už to tak necítím.

Takže doma je nejlíp?
Čím dál víc si uvědomuji, v jak nádherné, bezpečné zemi žiji. Je mi jen líto,  jak málo si to lidé uvědomují, jak málo si ji hýčkají a upřímně jsem otrávená i tím, koho si volí, aby nás reprezentoval. Chtěla bych mít lidi ráda, jsem tak  vychovaná a je to taková moje celoživotní filozofie i snaha, ale někteří mi v tom svou arogancí bohužel brání. A právě s tou se bohužel setkávám častěji tady než kdekoli jinde. Proto možná i ty moje věčné úniky jinam.

Pro český showbyznys je to neobvykle pevné manželství.

Jana Paulová a její manžel Milan Svoboda

Herečka Jana Paulová je za hudebního skladatele Milana Svobodu vdaná už přes čtyři desítky let. „Žádné zásnuby jsme neměli. My jsme se potkali, zamilovali jsme se do sebe a od té doby jsme spolu. Rodiče nám v tom hrozně bránili. Měla jsem to těžké s mojí maminkou. Ta totiž vůbec neodhadla, že jsem potkala úžasného chlapa,“ vzpomíná Jana Paulová.

Autor:

Nejčtenější

Fotbalista Jan Koller se rozvádí. V Bratislavě ukázal novou přítelkyni

Jan Koller s manželkou Hedvikou na belgické Zlaté kopačce (2011)

Fotbalista Jan Koller (46) potvrdil, že se po patnácti letech rozvádí se svou manželkou Hedvikou Kollerovou (44). Na...

S veganstvím končím. Díky masu se mi restartoval mozek, říká Hathawayová

Anne Hathawayová na premiéře filmu Debbie a její parťačky (New York, 5. 6. 2018)

Anne Hathawayová (36) se svěřila s tím, proč se po několika letech vzdala veganství. Přiznala, že svým způsobem za to...

Rytmus se oženil, vzal si svou těhotnou lásku Jasminu

Patrik „Rytmus“ Vrbovský a Jasmina Alagič se vzali 18. května v Pezinku.

Moderátorka Jasmina Alagič (29) a raper Patrik „Rytmus“ Vrbovský (42) si dnes odpoledne řekli „ano“. Obřad proběhl na...

Nechtěli mě v televizi, tak jsem se stal zpěvákem, říká Leoš Mareš

Leoš Mareš

Léta se snažil dokázat, že není zpívající blázen v kožichu, nýbrž především moderátor. A pak se před třemi lety něco...

Řepka dostal výzvu k nástupu do věznice. Soud mu dal týden

Tomáš Řepka

Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Řepka obdržel od soudu výzvu k nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. Nastoupit...

Další z rubriky

Modřiny si namalovala, tvrdí Depp o obvinění z napadení bývalé manželky

Amber Heardová a Johnny Depp (Culver City, 9. ledna 2016)

Hollywoodský herec Johnny Depp (55) obvinil herečku a bývalou manželku Amber Heardovou (33) z údajného podvádění při...

Vévodkyně Kate zářila na zahradní párty, vzdala hold princezně Dianě

Vévodkyně Kate na zahradní párty v Buckinghamském paláci (Londýn, 21. května...

Na druhé zahradní párty v Buckinghamském paláci se kromě královny Alžběty II. (93) ukázala také vévodkyně Kate (37) s...

Cvičení mě baví, takže ještě nejsem tak stará, říká Zuzana Bubílková

Zuzana Bubílková (29. dubna 2019)

Moderátorka Zuzana Bubílková (67) se může pochlubit štíhlou postavou. Nemá ji ovšem zadarmo. Když je u syna Tomáše v...

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na iDNES.cz