Fenomén nového milénia skupina Holki. Jak zvládáte současné dny?
Nikola: Musíme to zvládat. Už jsem se moc těšila na tento rozhovor, až odjedu z domu. (smích) Jedno dítě je školní, takže každé dopoledne děláme školu online, a jedno dítě je školkové. Školky nechali otevřené, ale ta naše je od včerejška zavřená, protože tam mají karanténu. Takže obě děti jsou doma. Je to samozřejmě nelehká situace.
Kateřina: Je to náročné. Já mám ty děti tři. Čekám, kdy nám zavřou školku. Mám doma dvouletého prcka a do toho jedeme online druhou třídu, která, co si budeme povídat, když tam půl roku v té první nebyly ty děti, tak toho moc nepochytily. Je to náročné, ale musíme to zvládat jako všichni ostatní.
Radana: U nás je to hodně podobné. Já mám jedenáctileté dítě, které už naštěstí zvládá online výuku samo a nemusím tam s ním být. Už bych nedokázala suplovat paní učitelku páté třídy, to už fakt nedám.
Mnoho umělců mělo teď čas si naplánovat projekty na rok 2021. Jak jste na tom vy? Přišly jste s něčím, třeba vzpomínkovou knihou?
Radana: Napadá mě spousta věcí, co by šla udělat. My to máme rozděleno, mě něco napadá, Kateřina je ta krásná a Nikola je ta chytrá, účetní.
A takhle to bylo vždycky? Každá jste měla svou roli, jako to měly Spice Girls?
Nikola: Ne, to je samozřejmě s nadsázkou. Ale my si to tak vždycky řekneme, já jsem ten pokladník a ty jsi ta a ty ta. Spíše si z toho děláme srandu.
Katka: Ale když Radana s něčím přijde, tak se o tom bavíme, diskutujeme, co by se dalo a nedalo vymyslet. V tuhle dobu je to ale náročnější. I když ten čas je, nemáme čas se scházet. Takže o to je to zase komplikovanější. Ale komunikujeme online a přes telefony jako všichni ostatní, jinak se to dělat nedá.
Měly jste v minulosti nějaké vzory mezi těmi zahraničními dívčími skupinami?
Radana: Já určitě ne, protože jsem vždycky poslouchala jinou hudbu. Takže já jsem se tam neinspirovala ani co se módy týká. Nám módu stejně řešilo vydavatelství a lidi, které na to najali. Co se týká hudby, tak tam taky ne, protože to měl na starosti Petr Fider. Což dělal velmi dobře, takže za mě ne, nebylo v čem se inspirovat.
Co jste na to říkaly, že vás oblékali jiní?
Katka: Bylo nám sedmnáct, takže jsme nic moc říkat nemohly.
Nikola: Nám to bylo jedno.
Katka: Tenkrát to bylo jedno. Spíš teď, když se na to koukáme, si říkáme, do čeho nás to narvali, panebože! Ale asi tenkrát očividně věděli, co dělají, protože to úspěch mělo. Teď už se samozřejmě oblékáme tak, jak samy uznáme za vhodné, a necháme si třeba i poradit od stylistů. Jsme svými pány a to nás baví.
Nejsem matka lesana, kojení v restauraci obtěžuje i mě, říká Brzobohatá |
V minulosti jste se svěřily, že jste peníze rozfofrovaly. Litujete toho zpětně?
Katka: Nelitujeme.
Radana: Já nelituji vůbec ničeho.
Nikola: Já dneska trošku jo. Měli bychom za ně garsonku na Praze 1.
Radana: To je úplně jedno. Já jsem si je opravdu do posledního haléře užila. Pro mě to byly v jeden okamžik prostě papírky potištěné obrázky a užívala jsem si je. Tak teď holt prostě musím řešit, za co se utrácí. Je to vývoj, dospěla jsem, jsem rozumná a tak. (smích)
Kolik si tenkrát z toho vašeho koláče výdělků ve vydavatelství ukrajovali?
Katka: Já myslím, že obrovské množství.
Radana: Osmdesát procent?
Nikola: Devadesát šest? (smích) No, byly jsme čtyři. Každá jsme měla na začátku jedno procento, ne? Nebo dvě?
Radana: Když v tom byl Petr Fider, nějakých osmdesát procent určitě zůstávalo vydavatelství. Myslím, že dva, tři, čtyři roky se na nás vydavatelství asi živilo moc pěkně, bych řekla.
Takže to jsou teď ty velké domy za Prahou...
Katka: Já myslím, že i v Praze! (smích)
Nikola: To nevíme.
Skupina Holki v roce 2003. Zleva: Radana Labajová, Nikola Šobichová, Kateřina Brzobohatá a Klára Kolomazníková
Co vás na současném systému české kultury mrzí?
Katka: Že to není tak, jak to bylo tenkrát, před dvaceti lety. Toto je daleko smutnější. Mě bavil ten sociální kontakt s těmi lidmi. Nebaví mě online, sociální sítě, tenkrát to bylo prostě úplně jiné. Asi to teď má taky své kouzlo. Spousta umělců má s firmami spolupráce, ale já jsem člověk, který má radši osobní kontakt a tenkrát mě to tedy bavilo daleko více než teď.
Zažily jste Bravo a Popcorn.
Katka: Přesně tak!
Radana: To bylo úžasný. Za nás se pořádaly přesně tady ty akce těch hudebních časopisů, dělaly se různé akce, rádia dělala hodně eventů a to bylo bezva takhle jezdit, protože se tam setkala spousta umělců. Teď je to, bych řekla, hodně individuální. V Česku má každý z těch umělců moc rád sám sebe. A chraň bůh, kdyby něco pomohlo ještě někomu dalšímu. Takže v tomhle je to takové smutnější.
Ale já online úplně nezavrhuji, jsem moderní člověk. Baví mě se v tom rozhlížet a sledovat co a jakým způsobem kam jde. Protože my jsme zaspaly dobu díky tomu, že jsme se v tom nerozvíjely a nesledovaly jsme to. Strašně pozdě jsme si udělaly Facebook, Instagram i Youtube.
Katka: Nám ublížilo to, že jsme takhle zaspaly tuhle dobu.
Zpěvačka Brzobohatá bydlí v Hodkovičkách, pětičlenná rodina je tam spokojená |
Proč vůbec tenkrát došlo k pauze ve vašem úspěšně rozjetém působení?
Katka: Už se to nikam nezvedalo. Bylo to prostě pořád stejné. Nikola odešla, udělala si vlastní sólovku.... I ve třech jsme pak odjely zpívat do Ameriky. Bylo to fajn, ale nikdo v tom už neviděl žádný progres. Skončila nám i smlouva s vydavatelskou firmou.
Radana: Byly tam ty ambice na sólovky. Ty se tedy nepovedly. (smích)
Katka: My jsme si to chtěly zkusit a nepovedlo se to, což přiznáváme. Snaha byla. Vydavatelství s námi ani neprodloužilo smlouvu. Jednou ji prodloužili o půl roku o jednu desku a pak už ne, takže ono se vlastně k tomu chýlilo.
Nepřipadalo vám pak, že se k vám zachovali nevděčně?
Radana: Ne, my jsme k tomu spěly.
Katka: Ty skupiny nikdy nemají moc dlouhou životnost a když už, tak ono to není pak napodruhé už v takovém měřítku, jako ta obrovská sláva, kterou si prošli napoprvé.
HOLKI. Radana Labajová, Kateřina Brzobohatá a Nikola Šobichová
Potom jste se přeci daly znovu dohromady. Museli jste Kláru přemlouvat, aby do toho šla znovu s vámi, nebo jste její první „ne“ braly jako opravdu definitivní?
Nikola: Braly jsme to rovnou jako definitivní.
Katka: My jsme tu nabídku u stolu takhle dostaly všechny čtyři stejnou. Tři jsme řekly ano a ona řekla ne.
Nikola: Ale nepřemlouvaly jsme ji. Bylo to její rozhodnutí.
Katka: My jsme to respektovaly a ona řekla, ať se nezlobíme, ale že ona už v tom opravdu nechce pokračovat. Petr jí zkoušel zlomit, ale nevyšlo to. My jsme to vzaly tak, jak to je. Respektovaly jsme její rozhodnutí a to naše současné trio nás baví. Není potřeba to už nějak měnit.
Zpěvačka skupiny Holki poznala peklo. Rakovina je naše kletba, říká |
Minulý rok jste vydaly best of desku Senzační. S prodejem alb je to v dnešní době velmi těžké, přesto, nechystáte třeba nějaký singl? Abyste se oživily v očích veřejnosti. Třeba něco vánočního.
Radana: Je to nutné. Nový singl je zapotřebí.
Katka: Přemýšlíme nad singlem nebo remakem nějaké naší písničky. Vánoční album chci. Děvčata řekněte, jak dlouho já už ho chci.
Nikola: Ona s tím otravuje už dvanáct let.
Katka: Celé vánoční album nebo minimálně singl a krásný videoklip k tomu.
Radana: To se dneska už vůbec nevyplatí. Vydávat CD, to je hrozně drahý merch. Chceme začít s tričky. Ne s cédéčky.
Katka: Já jsem loni holkám říkala, že bylo fajn držet po tolika letech tu placku v ruce a vědět, že jsme prostě něco vydaly.
Radana: Prosím tě, já jí mám doma v celofánu a ani jsem to nevybalila. Kdo to dneska vybalí?
Katka: U nás to poslouchají děti. (smích)
Udržujete si mladistvý vzhled už z toho důvodu, že se jmenujete Holki?
Katka: Udržujeme se, protože prostě chceme.
Nikola: Chceme vypadat mladě, že jo?
Radana: Já se ráno probudím a říkám si: Ne, zase další vráska! To prostě člověk nechce. (smích) Takže pro sebe to děláme.
Pozorujete se?
Všechny sborově: No jéje!
Katka: A zvlášť teď, když je čas.
Nikola: Pořád!
Katka: Až nehezky, až nezdravě.
Radana: Bohužel ano.
VIDEO: Holki – Jsi senzační 2019:
