(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vodovodní roury na dně Labe na Mělnicku potřebují rekonstrukci

  • 0
Dvě velké čtyřicet let staré ocelové roury schované pod řekou Labe v Obříství na Mělnicku mají vliv na život 250 tisíc lidí, převážně z Kladenska. Denně skrz ně proudí 30 milionů litrů pitné vody čerpané ve významném prameništi v Mělnické Vrutici. Kvůli stáří však nutně potřebují rekonstrukci.

„Teče tam tudy zhruba 90 % vody do naší největší oblasti směrem na Kladno,“ potvrzuje důležitost dvou skrytých potrubí ředitel Vodárny Kladno-Mělník (VKM) Petr Schönfeld. Přibližně 150 metrů dlouhé a 80 centimetrů široké ocelové roury jsou podle Lenky Kozlové, mluvčí Středočeských vodáren, pod řekou Labe již od poloviny 70. let

„A právě stáří je jejich hlavním problémem,“ podotýká Kozlová. Pro VKM je rekonstrukce takzvané shybky, tedy potrubí „shýbnutého“ pod řekou, nyní hlavní prioritou. A podobně to vnímá i vedení Středočeského kraje a Komise pro zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody ve Středočeském kraji, která podporu této investice doporučila radě kraje ke schválení. Společně se čtyřmi dalšími opatřeními proti suchu ji krajští radní schválili začátkem února.

„Pro nás je rekonstrukce shybky v Obříství nyní naprostá priorita. Investiční náklady na ni jsou odhadovány přibližně na 80 milionů korun. Pokud se nám podaří získat pomoc státu, tak s rekonstrukcí začneme již letos. Jinak bychom to museli vyřešit příští rok zcela za své,“ říká Schönfeld.

Stavební povolení už má VKM zajištěné. Teď už se jedná jen o penězích. Evropské dotace jsou ale podle Schönfelda v tomto případě mimo hru, protože vodárny nesplňují jejich kritéria.

Dalším radou schváleným opatřením proti suchu je rekonstrukce přívodního zásobního řadu z Prahy na Kladensko, včetně modernizace a posílení kapacity čerpací stanice Hostouň. I zde bude investorem VKM. Tato síť je v podstatě zálohou pro Kladensko a Mělnicko pro případ, že by z nějakého důvodu vypadl jejich hlavní zdroj, tedy Mělnická Vrutice.

„Všechna naše zařízení umožňují vodu pouštět oběma směry, takže bychom ji mohli z Prahy dostat až k Mělníku,“ podotýká Petr Schönfeld. Rekonstrukce vodovodního řadu je nezbytná pro plynulé zásobování Kladna z Prahy přes vodojem Kopanina do vodojemu Kožova Hora. Řad funguje již od 80. let, a tak i zde je jeho stáří hlavním problémem. 

„Je potřeba vyměnit zhruba sedm kilometrů jeho délky z celkových devatenácti. Konkrétně úsek od Pražského okruhu po Hostivici. Ocelové potrubí už je tam děravé. Projektové práce na to jsou ukončené, teď už jen čekáme na vhodnou dobu, abychom to byli schopní financovat,“ říká Schönfeld. Investiční náklady jsou v tomto případě odhadovány na 360 milionů korun.

Boj se suchem a nedostatkem vody

Komise pro zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody ve Středočeském kraji se poprvé sešla v červnu 2018. Členy komise, která byla zřízena jako poradní orgán hejtmanky, jsou kromě zástupců kraje a krajského úřadu především zástupci významných vodárenských společností, státní podniky Povodí a zástupce Agrární komory. Jedním z cílů komise je mapování problematiky sucha v kraji a navržení efektivních opatření. K problematice řešení zásobování obyvatel kraje pitnou vodou prioritně navrhuje řešení propojování vodárenských soustav. Jedním z důležitých opatření je již dříve schválená stavba vodovodního přivaděče v koridoru budoucí dálnice D3.

Krajští radní v únoru podpořili také propojení vodárenských systémů Nymburka a Mladé Boleslavi v prostoru Benátecké Vrutice za účelem zvýšení zabezpečenosti dodávek vody do oblasti Milovic, Lysé nad Labem a okolí.

Posílit se má také zásobování pitnou vodou oblasti Škvorecka na Praze-východ. V obcích Květnice, Škvorec, Tuklaty je nedostatek pitné vody a dochází tam k intenzivnímu rozvoji bytové výstavby. Deficit vody se projevuje především v letních měsících, kdy tam už byla vyhlášena omezení na její užívání.

„Řešením pravděpodobně bude výstavba nového vodovodního přivaděče okolo Jiren a zřejmě bude nutné rozšířit vodojem Škvorec a vystavět nový vodojem Květnice,“ uvádí hejtmanství ve své tiskové zprávě.

Důležitým opatřením má být také obnovení čerpání důlní vody na Kladensku. Ta by měla navýšit nyní nedostatečný přítok do vodní nádrže Klíčava. Současně by se vyřešil také problém s možným vývěrem důlních vod na povrch nebo kontaminace v areálu bývalé Poldi Kladno.

„Zatím je to v pokročilém stadiu projektových prací,“ uvádí Schönfeld. Podle něj je v dolech v podstatě velké podzemní jezero, které se plní při každém dešti vodou, jež prosakuje z povrchu.

Byť kraj všechna zmíněná opatření podporuje, podle Marcely Burešové, vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského odboru životního prostředí a zemědělství, zatím neuvažuje o jejich financování. Chce o tom však jednat s ministerstvem zemědělství.