Tým akademického sochaře Petra Váni odkryl na Staroměstském náměstí v Praze...

Tým akademického sochaře Petra Váni odkryl na Staroměstském náměstí v Praze dlažební kostky v místě, kde stál Mariánský sloup. (29. května 2019) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Díly mariánského sloupu zakotví u Karlova mostu, sochař opět sundá dlažbu

  • 63
V úterý zakotví u Karlova mostu v Praze loď, na které posílá sochař Petr Váňa do metropole kamenné díly kopie mariánského sloupu pro Staroměstské náměstí. Na něm chce muž, který se skupinou příznivců o obnovení památky usiluje, v sobotu uspořádat veřejné shromáždění. A zřejmě i znovu odkrýt dlažbu.

Právě na nepovoleném záboru kusu náměstí, ze kterého kus dlažby sňali, zkrachoval pokus o vztyčování sloupu 29. května. Váňovi dělníci museli vše pod dohledem strážníků uvést do původního stavu.

Podle právního zástupce, kterého si sochař najal, je stavební povolení, na základě kterého minule konal, stále platné. Nyní čeká pouze na povolení záboru od Prahy 1 a Technické správy komunikací. O jeho vydání požádal úřady na konci května.

Pokus o vztyčení sloupu

Kamenný náklad o hmotnosti přibližně šedesáti tun naloží spolupracovníci s Váňou v úterý časně ráno ve Staré Boleslavi na říční loď. Po požehnání knězem z tamní farnosti vyplují do Prahy.

Ke Karlovu mostu by měli dorazit mezi patnáctou a šestnáctou hodinou. Plánují tam kotvit přibližně jeden měsíc, uvedl Váňa.

Na lodi budou dokončovat korintskou hlavici sloupu.

„Chceme lidem ukázat, na čem jsme dvacet let pracovali,“ řekl Váňa. Přiveze zhruba 220 pískovcových dílů. Na lodi by se měl uskutečnit také kontrolní den památkářů.

V sobotu od 16:00 pořádá Váňa na Staroměstském náměstí veřejné shromáždění. Na místě chce lidem celý projekt představit, přivézt tam první kámen a znovu začít odkrývat dlažbu. Pokud radnice Prahy 1 zábor nevydá, je připraven vše provést ručně, jako na konci května.

Obnovení mariánského sloupu iniciuje Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Vztyčení sloupu v 17. století považuje za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné umělecké dílo, od kterého se odvíjelo barokní sochařství v Čechách.

Naopak podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země. Sloup byl stržen davem krátce po vyhlášení samostatného Československa v roce 1918. Obě skupiny se chodí pravidelně přít a předkládat své petice na pražské zastupitelstvo.

,