U části z nich je to přirozená obměna, která se dělá vždy po devíti letech, mnoho keřů však poškodila letošní extrémní zima.
"Teď máme okolo dvaceti čtyř tisíc růží, takže hledáme prostředky asi na pět tisíc mladých květin," říká vrchní zahradník lidického růžového parku Václav Rosenreiter. Podle něj chybí na nejnutnější údržbu desítky tisíc korun.
Podle Kladenského deníku se snaží v Lidicích sehnat peníze všemožnými způsoby. "Nedávno jsme vyvěsili na internet žádost o finanční dary," říká Rosenreiter s tím, že jde o nouzové řešení. Nejhorší je to u stromkových růží, těch je nutné vyměnit nejvíc.
Z Evropy peníze nepřijdou
Lidičtí věřili, že zdrojem peněz by mohla být dotace Evropské unie. "Z unijních fondů jsme se pokusili čerpat, ale nenašli jsme cestu, jak dostat peníze přímo na růžový sad," říká ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl.
Památník spadá pod ministerstvo kultury, které ho dotuje, podle Červencla však peníze pokrácené o pětinu na rok 2011 nestačí. A obnovit sad v brzké době z vlastních prostředků nelze, tvrdí Červencl. "Památník v Lidicích dostává peníze jako celek, jak je pak rozdělí, je čistě jejich věc," říká Jan Cieslar z ministerstva kultury.
RŮŽOVÝ SAD V LIDICÍCHNejvětší sad růží v naší zemi. Roste a kvete tu přes 24 tisíc růžových keřů ve 240 odrůdách, včetně unikátní odrůdy Lidice. Růže sem vysazují například novomanželé, dárci a návštěvníci z celého světa. Základem pro tvorbu sadu byly sadové barevné kompozice. Vysazovaly se většinou ve skupinách na upravené záhony různého tvaru a velikosti. Usilovalo se o vytvoření rozmanitosti v barvě květů od nejjemnějších do velmi výrazných. |
Sad, který vznikl v roce 1955 jako připomínka tragédie z roku 1942, tak zatím dál chátrá. "Zahradu mám moc ráda. Často se tu konají i svatby," popisuje jedna z obyvatelek Lidic. "Byla by škoda, aby se sad zanedbával, obec by ztratila svůj typický ráz," dodává.
"Růže nechceme"
Růžové keře občas do Lidic jako dar přivážejí oficiální delegace včetně zahraničních. To však nyní nepomůže. "Chybí nám hlavně finance, růže od lidí se nám moc nehodí," tvrdí zahradník Rosenreiter a vysvětluje, že sad potřebuje jen určité druhy květin.
Ministerstvo to vidí jinak. "Výměna růží se děje léta a nemá s penězi či dotacemi nic společného," říká mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík.
Podle Brunclíka je výměna květin tradice, které se snaží dát ředitel Červencl určitý řád, aby zahradníci nedostávali špatné odrůdy růží v nepříznivém vegetačním období. Situaci sleduje i bývalý starosta Lidic Miroslav Kaliba: "Současný stav bych vyřešil tím, že bych sad prostě zmenšil. Na polovinu, třetinu, jak by bylo potřeba."
Myslí si, že růžový park byl před několika lety zbytečně rozšířen, a když nejsou peníze, je třeba se podle toho zařídit. "S financováním sadu byly problémy i ke konci devadesátých let, platilo se i z lidické kasy," dodává Kaliba.
Podle něj obyvatelé Lidic sad chtějí. Myslí si ale, že se někde zbytečně vyhazují peníze a jinde pak chybí. "Třeba některé stálé výstavy v památníku jsou podle mého názoru trochu zbytečné, lidé je příliš nenavštěvují a musí se stále udržovat,"míní Kaliba.
Růže z celého světa
Iniciativa k založení růžového sadu vznikla v Anglii v roce 1954. Vznikl spolek "Lidice budou žít" a tato myšlenka se setkala s podporou v mnoha dalších zemích. Nakonec věnovalo Lidicím růže 29 států v čele s Velkou Británií. Ta darovala sadu nejkrásnější růže. Definitivně byl sad založen v červnu 1955.
Sbírka se letos vyhlašuje už potřetí. Druhá, nazvaná "Růže z Lidic", byla vyhlášena před osmi lety. Sad je umístěn na území 3,5 hektaru mezi dřívějšími a nově založenými Lidicemi a svažuje s k jihu ke společnému hrobu popravených mužů.
