Přestože nebyl nikdo zraněn, čin nelze podle Nejvyššího soudu bagatelizovat.
„Manévr, při němž pachatel uprostřed rušného a hustého provozu, při vcelku vysoké rychlosti, z otevřeného okna vhodí do okna nic netušícího vedle jedoucího automobilu jakýkoli předmět, není možno označit jinak než jako nebezpečný,“ stojí v rozhodnutí.
Štíbr podle obžaloby v srpnu 2018 na silnici z Prahy do Příbrami najížděl na volkswagen, ve kterém jela rodina se dvěma malými syny. Vynucoval si uvolnění levého jízdního pruhu, i když podle svědků byl velmi hustý provoz a oba pruhy byly plné.
Když řidič volkswagenu Štíbrovi neuhnul, ve zhruba 90kilometrové rychlosti ho zprava podjel a údajně hodil do okna na straně spolujezdce více než dva centimetry širokou kuličku.
Sklo z rozbitého okna pořezalo ženu na sedadle spolujezdce i jejího šestiletého syna, který seděl za ní. Štíbr vinu popíral. Tvrdil, že auto neřídil. V dovolání pak uplatnil řadu výhrad k dokazování, právnímu hodnocení činu i uloženému trestu. Před časem Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání a nyní zpřístupnil plné odůvodnění.
„Bagatelizace možných následků s odkazem na to, že k žádné dopravní kolizi ve skutečnosti nedošlo, řidič žádný šok neutrpěl, neboť bezpečně zastavil a že zranění poškozených byla zcela zanedbatelná, je ukázkou naprosté absence sebereflexe obviněného, kdy v důsledku jeho dětinského a bezohledného chování došlo k situaci, která mohla mít nedozírné následky a při níž byly zraněny dvě osoby, včetně nezletilého dítěte,“ rozhodla nejvyšší instance.
Štíbr byl už dříve odsouzen za to, že v roce 2009 hodil cihlu po policejním autě a v roce 2015 napadl řidiče dodávky a postříkal mu sedadlo spolujezdce benzínem.
