Pod vedením Věry Očenáškové sledují vědci na tři desítky návykových látek, u kterých zjišťují, kde a v jakém množství se v metropoli berou. Zdrojem těchto informací je pro ně odpadní voda.
Proč vůbec drogy v odpadní vodě sledujete?
Důvodem ke sledování drog v komunální odpadní vodě je snaha vytvořit a doplnit celkový obraz o užívání drog v monitorované oblasti.
Fotogalerie |
Jaké látky testujete?
Projekt je zaměřen na monitoring drog a dalších léčiv, která se často zneužívají. Příkladem je třeba tramadol, syntetický opioid, což je předepisovaný lék na bolesti, ale někdy se zneužívá jako droga. Kdysi jsme dělali jiný monitoring ve spolupráci s laboratoří z Velké Británie, když jsme testování sami ještě neuměli. Tehdy při měření vyšlo najevo, že jeho spotřeba o víkendech je téměř trojnásobná oproti všedním dnům, což indikuje, že to není v pořádku a že jde těžko předpokládat, že o víkendech všechny něco mnohem více bolí.
Kromě léků, jaké další skupiny drog sledujete?
Vedle „klasických“ drog, jejichž zástupci jsou marihuana, metamfetamin a kokain, sledujeme například i náhražky drog, jako je metadon, který se užívá při odvykání. Metadon umožňuje uživatelům návrat do téměř normálního života, protože působí čtyřiadvacet hodin, kdežto u heroinu se intervaly zkracují.
Heroin také monitorujete?
Ano, ale ten je na sledování poměrně obtížný, protože jeho hlavní metabolit – tedy produkt látkové přeměny v metabolismu, který prokazuje, že člověk užil heroin – se v odpadních vodách velmi rychle rozpadá a je ho tak složité změřit. Musel by se v odpadní vodě ihned zachytit, aby to šlo. Navíc další metabolit heroinu je morfin, který je zároveň metabolit i dalších látek včetně morfia, které se předepisuje na bolesti, nebo další léky na bolest jako kodein. Nálezy z odpadních vod jsou i z těchto předepisovaných léků.
Takže pokud člověk užil například kokain, tak to v odpadní vodě zjistíte z látek, na které se v těle rozkládá?
Ano. On tam nějaký kokain zbude také, ale je minoritní, protože prošel metabolismem. Například THC se také nevylučuje jako marihuana, ale jako nějaký metabolit. Pak také monitorujeme nové syntetické drogy, ale jejich škála je tak široká, že je nacházíme oproti ostatním drogám zcela ojediněle.
Co jsou to ty nové drogy?
Říká se jim nové syntetické drogy. Jde například o látky mefedron nebo pentedron. Jsou to drogy, u kterých se účinná jádra modifikují různými postranními řetězci, a tím se drobně změní vlastnost té látky. Ale stále to má omamné účinky, jen se trochu liší. Je jich poměrně hodně a stále vznikají nové a nové. Je to podobné jako s dopingem, u kterého se také vymýšlí stále něco nového a kontrolní laboratoře se to pak snaží honit.
Proč užívání drog zkoumáte právě v odpadní vodě?
Protože k ní přistupujeme jako k velmi naředěnému vzorku moči. Vše, co vylučujeme, se dostává do odpadní vody, a pokud máme kvalitní analytickou techniku, tak můžeme stanovit, co vše lidé užívají. Jen jsou ty koncentrace v naředěném stavu, takže jsou nízké, jde zhruba o nanogramy na litr.
Věra Očenášková● Absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, Fakultu potravinářských a biochemických technologií. ● Pracuje ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v Hydrochemické laboratoři Odboru analýz a hodnocení složek životního prostředí. ● Věnuje se sledování kontaminantů životního prostředí, zejména složek hydrosféry. Zabývá se problematikou epidemiologického přístupu k odpadním vodám. ● Je řešitelkou projektu Čistá voda – Zdravé město, konkrétně části Odpadní voda jako diagnostické médium hlavního města Prahy. |
Jak je obtížné tak malé stopy drog dohledat?
Dá se to přirovnat k tomu, kdybychom hledali pár rozpuštěných kostek cukru ve vodní nádrži. Jsou to opravdu velmi malinká množství.
Jak s výsledky dále pracujete?
Dělají se přepočty, kolik je to miligramů na den a na tisíc obyvatel, aby se daly mezi sebou srovnávat jednotlivé monitorované lokality. K tomu je potřeba vedle objemu proteklé odpadní vody také použít faktor metabolizace.
Co přesně na konci měření umíte z výsledků vyčíst?
Umíme říct, kolik dané drogy se za den v té oblasti spotřebuje. A výsledek přepočítáme na tisíc lidí.
K čemu pak může toto zjištění sloužit?
Velmi dobře to slouží ke sledování trendu. Protože když budete odebírat vzorky s pravidelností, tak zjistíte, jaké drogy se užívají a jestli se jejich spotřeba zvyšuje, či snižuje. A vidíte výkyvy. V prvním roce tohoto výzkumu jsme monitorovali odpadní vodu každý čtvrtý den, takže jsme měli zahrnuté všední i víkendové dny. A spotřeba, speciálně u extáze a kokainu, vyšla, že je výrazně jiná a vyšší o víkendu.
Co pak dále lze dělat s výsledky, když umíte říct, co a kolik se kde užívá?
Když se monitorují takto jednotlivé oblasti, tak do té, která je víc zatížená, můžeme směrovat větší prevenci. A navíc toto sledování je anonymní a nelze jeho výsledky zkreslit, což třeba u dotazníkového šetření na užívání drog lze. Také nám to doplňuje obrázek o dané situaci. Čím víc toho víme, tím lépe s tím můžeme pracovat.
Drogy v odpadní vodě se ve světě sledují už delší dobu. Kdy se s tím začalo u nás?
Začalo se s tím po roce 2010. První projekt jsme měli mezi lety 2012 až 2015, ale už předtím jsme dělali nějaká měření. V tomto projektu jsme se zaměřili na více měst, postupně jsme jich zmonitorovali dvacet pět včetně Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně. Ta jsme monitorovali celé dva roky.
Jak se spotřeba drog mezi městy lišila?
Například v užívání kokainu vedla Praha, protože je tu bohatší obyvatelstvo a větší kupní síla.
Byly drogy, které dominovaly mimo metropoli, a v ní nikoliv?
Všude vedl pervitin. Je totiž levnější a je to naše nejrozšířenější droga. Dokonce i v evropském srovnání jsme v užívání pervitinu hodně na špici.
Hrají i jiné faktory roli v tom, jaké drogy a kde se užívají?
Souvisí to i s tím, jaká je v daném městě ekonomická situace. My jsme si nechali vypracovat sociodemografickou studii, která podkládá, že situace v dané oblasti souvisí i s výběrem drog. Třeba u Prahy záleží i na rozložení obyvatel nebo věku v jednotlivých čtvrtích, protože se stářím populace souvisí i další aktivity.
Dealeři drog z Václaváku jen tak nezmizí, tvrdí kriminolog |
Lze uvést i nějaký příklad?
Z měření víme, že v oblastech, které se přimykají k centru – Letná, Holešovice, Karlín a Žižkov – je nejvyšší spotřeba kokainu oproti ostatním částem Prahy.
Vyčnívá nějaká droga ve spotřebě i v jiných částech Prahy?
Ne tolik. Ale třeba u sídlišť se více ukazuje pervitin.
Kromě drog sledujete i metabolit alkoholu, přesněji ethanolu. Jaká je jeho koncentrace v pražských kanalizacích?
Alkohol jednoznačně v nálezech dominuje nade vším. Zatímco drogy nacházíme v nanogramech, tak ten ethylsulfát nacházíme v mikrogramech, což je řádově tisíckrát více.
V kolika stokách odebíráte vzorky?
V šesti. První rok jsme odebírali vzorky každé čtyři dny, ve druhém roce každých osm dní. Vyšly nám vstříc Pražské vodovody a kanalizace, takže jsme se přizpůsobili jim, tam, kde odebírají ony pro své monitoringy, tak odebíráme i my.
Když je v odpadní vodě takový koktejl dalších látek, nemůže to stopy drog nějak ovlivnit?
Může. V kanalizační síti jsou pevné částice, na které se to může přichytit. Je tam také určitá doba zdržení, která to může ovlivnit, mikroorganismy to mohou ovlivnit. Proto je to ideální pro monitoring trendů. Ne k přesnému zjištění, kolik dávek se kde užilo.
