"Na území Prahy se ve větší míře vyskytují invazní druhy, jako je trnovník akát na zhruba 350 hektarech, křídlatka sachalinská, netýkavka žláznatá, zlatobýl kanadský, okrajově také bolševník," vyjmenovává mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová.
Kolik to stojí za rokPraha ročně likviduje asi 3 hektary akátových porostů za 1,5 milionu. Likvidace bolševníku a křídlatky stojí 300 tisíc. Netýkavky 50 tisíc. |
Akát úspěšně obsadil stovky hektarů původně nezalesněných svahů zejména v jižní části Prahy. A paradoxem je, že mu k tomu dopomohl člověk.
Strom s dlouhými trny byl vysazován v letech 1910 až 1930 například v Modřanské rokli, na Barrandovských skalách, v komořanském údolí, na stráních u Vltavy v Bohnicích či u Kyjského rybníka.
Lesníci se zprvu domnívali, že jeho schopnost obohatit živinami chudé písčité půdy bude mít na les pozitivní vliv, ve skutečnosti však akát původní druhy vytlačil. Přitom se velmi obtížně likviduje.
"Ročně se provádí přeměna zhruba tří hektarů akátových porostů s náklady 1,5 milionu korun," říká Králová. To není ani setina plochy, již původně severoamerické akáty v Praze okupují.
Šťáva z bolševníku poleptává pokožku a způsobuje puchýře
Ačkoliv hlavní město rozhodně nepřipomíná některé zamořené části západních Čech, i tady se roztahuje bolševník. A i on je schopen ničit původní ekosystémy. Navíc se kvůli jeho hustému porostu stane krajina pro člověka i živočichy neprůchodná, protože šťáva z lodyh a listů obsahuje látky, které způsobují poleptání pokožky a puchýře.
"Bolševník, ale také křídlatku likvidujeme na pozemcích, které hlavnímu městu patří. Ročně to dle odhadů stojí asi 300 tisíc. Podél potoků se za přibližně 50 tisíc ročně ničí netýkavka," popisuje boj s přírodní armádou Králová.
Strategií města je důsledné zjišťování ohnisek výskytu a následné opakované, tedy víceleté chemické ošetření těchto ploch. Problémem je však výskyt invazních druhů na soukromých pozemcích.
Semena se šíří po dálnici
Je jasné, že boj s "trifidy" (příběh Den trifidů od spisovatele Johna Wyndhama o podivných rostlinách, které na planetě způsobí apokalypsu - poznámka redakce) není žádná legrace. Botanici odhadují, že z 1 500 nepůvodních druhů jich dokáže v Česku asi 60 úspěšně vytlačovat domácí rostliny.
Přitom dle odhadů odborníků dopady těchto invazí stojí Evropu minimálně 13 miliard eur za rok. Praha by se musela uzavřít do skleníku, aby byla proti rostlinné invazi zpoza svých hranic imunní.
Ta například hrozí z oblasti Průhonic, odkud se šíří asijská křídlatka. Na svou šanci obdobně čeká i bolševník, jenž postupuje z oblasti Mníšku pod Brdy. K šíření mu přitom pomáhá zdejší dálnice. Jeho semena do Prahy jednoduše zavlečou auta po Strakonické.
Abychom však nekončili negativně. Ani domácí druhy rostlin se jen tak nedají. Některé opuštěné lokality zarůstají domácími druhy. Jako například území mezi železničním mostem a Velkou Chuchlí, kde se daří javorům, jasanům, břízám či šípkům. Nebo u Černého Mostu. Zdejší plošina opuštěných polí nad suchým poldrem Čihadla směrem ke starým Kyjím zarůstá hlohem, a tak jako v Chuchli šípkem a břízou.
