Tento postup radnici Prahy 1 umožnila nová metodika ministerstev vnitra a dopravy. Ta vysvětluje, že parkování sdílených dopravních prostředků na ulici je takzvané zvláštní užívání veřejného prostorů, jelikož jeho účelem je podnikání. To znamená, že si města určí podmínky, za kterých provozovatelům místa k parkování buď pronajmou, nebo rozhodnou, že je nepronajmou vůbec a parkování na svém území neumožní.
Radní Prahy 1 by chtěl z centra vymýtit elektrokoloběžky, navrhne referendum |
Při hlasování o návrhu se jako jediný zdržel radní Prahy 1 pro dopravu Vojtěch Ryvola (ANO), který k němu měl své výhrady. „Zákaz by mířil konkrétně proti elektrokoloběžkám. Takže ve chvíli, kdy by například baterie nahradily malé motůrky, tak zase dalších pět let budeme ladit nové vymezení. Návrh navíc nepamatuje například na parkování sdílených kol nebo na samotnou jízdu elektrokoloběžek,“ vysvětluje Ryvola.
Úkol radních pro dopravu
Podobné obavy vyjádřil také náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti), který se po zmiňovaném rozhodnutí Prahy 1 sešel s jejími zástupci spolu s vedením Prahy 2, Městské policie a Technické správy komunikací (TSK).
Na této schůzce se po dlouhé době konečně podařilo přijít s novým systémem, který by měl vyřešit problém mnoha elektrokoloběžek, jež se nyní povalují po ulicích metropole.
Paříž ztratila trpělivostV Paříži počínaje zářím začal platit zákaz sdílených elektrických koloběžek. Jejich provozovatelé jich tak do konce srpna museli odklidit zhruba patnáct tisíc. Paříž se k takovém kroku uchýlila jako první metropole v Evropě, a to na základě výsledků referenda, které uspořádala mezi obyvateli. Provozovatelé však referendum zpochybňují zejména kvůli nízké volební účasti. Tu způsobil například fakt, že v celém městě se při něm otevřelo jen 10 volebních místností. Koloběžky ve městě záhy nahradila sdílená kola. |
S provozovateli všech sdílených dopravních prostředků, tedy i kol, uzavře TSK nájemní smlouvu na konkrétní místa pro parkování, kterou bude moci město vypovědět, pokud se nebudou dodržovat jeho podmínky.
„Je to vztyčený prst, který říká, že si provozovatelé sdílených dopravních prostředků nemohou v Praze dělat, co chtějí, a že existují nástroje, kterými lze docílit celkového zákazu,“ sděluje Ryvola.
Smlouva by metropoli měla ulevit v několika ohledech. Předně dojde ke sjednocení jednotlivých parkovacích míst všech sdílených prostředků, tedy jak elektrokoloběžek, tak kol. Stejně to funguje díky systému Cyril už řadu let například v Praze 3. Na těchto místech také bude přesně vymezená maximální kapacita stání.
Zároveň by se tím měl urychlit proces vymezování těchto míst v rámci jednotlivých městských částí. Dotčení radní pro dopravu totiž podle Ryvoly dostali za úkol vytvořit seznamy míst na svém území, které budou tvořit dodatky smlouvy.
V Paříži začíná platit zákaz sdílených elektrických koloběžek |
Společnosti Lime, která na rozdíl od Boltu nemá ve všech městských částech, kde koloběžky provozuje, pevně určená parkovací místa, se totiž dosud dohodla na parkovacích místech jen s některými radnicemi z deseti. Úředníky, politiky a zástupce provozovatelů tak ještě čeká ve městě spousta práce.
Dobré ohlasy
Ohlasy z jednotlivých radnic, které k dohodě dospěly, jsou velmi pozitivní. Kromě Prahy 1 a 3 se nedávno například podařilo vyjednat podmínky v Praze 2. „Naše zkušenosti ukazují, že dohoda s provozovateli této sdílené služby o parkování elektrokoloběžek na vyhrazených místech je možná a při dodržování dohodnutých pravidel může být pro všechny zúčastněné strany přínosem,“ poukazuje radní Prahy 2 pro oblast dopravy Tomáš Halva (TOP 09).
Podle provozního manažera české pobočky Lime Václava Petra jsou zatím jednání v nejméně pokročilé fázi v Praze 4 a 5. Naproti tomu v Praze 7 a 8 místa už existují.
Podle mluvčího Prahy 7 Martina Vokuše radnice vytipovala 120 míst už loni na podzim. Řešení podle něj ve značné míře zafungovalo a problémů s bezohledně odstavenými koloběžkami výrazně ubylo.
Podle Petra je nicméně celopražské řešení velmi žádané. „Centrální řešení je něco, co nám opravdu chybělo, protože uživatel často neví, na území které městské části se přesně nachází, a netuší, jaká zde platí pravidla,“ podotýká.
Zastáncem regulace místo zákazu je také Hřib. Ten nicméně preferuje vznik nového zákona, který by dal městu pravomoc věc vyřešit jednou provždy.
