Oživená historie. Vladimíra Rišlinka můžete ve skanzenu často potkat v dobovém oblečení. Zde jako hospodář u chalupy z Jílového-Kamenné v Podkrušnohoří.
| foto: archiv Regionálního muzea v Kolíně
Proč se o adventu nemají zpívat koledy a jak se proměnily zvyky, líčí etnograf
Lití olova v předvečer svatého Ondřeje. Mikuláš poslouchající dětské modlitby a Nový rok na Tři krále. Takovou podobu a načasování měly některé adventní zvyky v dobách minulých. „Řada obyčejů, které dnes máme spojené se Štědrým dnem či večerem, se v minulosti vázala k jiným termínům,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Vladimír Rišlink, etnograf a ředitel Regionálního muzea v Kolíně, pod které spadá i skanzen v Kouřimi.
Byl nějaký adventní zvyk typický pro střední Čechy? Obyčeje byly všude dost podobné. Ale pro střední Čechy je jeden typický, a to obchůzka Ambrože. Historicky doložený je jen na Kouřimsku a Podřipsku. Předpokládám ale, že byl rozšířený i jinde, jen se nezachovaly záznamy. Svátek svatého Ambrože, jednoho z významných světců a patronů včelařů, je 7. prosince. Za soumraku kolem kostela nebo kaple obcházel muž oblečený do dlouhého bílého roucha. Na hlavě měl černou špičatou čepici a obličej zahalený látkou, aby nebyl k poznání. Z mošny rozhazoval cukrátka. Kolem stojící děti se je snažily sbírat. Když se jim to povedlo, Ambrož je vyplatil metlou, kterou měl zabalenou v bílém papíře. Podstata zvyku tkví v tom, že advent je postní doba, děti si tedy měly sladkosti odpírat. Ambrož je vlastně zkoušel, jestli dodržují postní pravidla. Tento zvyk jsme několikrát rekonstruovali jak ve skanzenu, tak přímo v Kouřimi. Děti to ohromně bavilo. A tak tomu bylo i před staletími.
Svátek svatého Ondřeje souvisel s mnoha věštbami spojenými s milostnými záležitostmi.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
