Podle odhadů by do roku 2050 mohlo v hlavním městě žít až o 430 tisíc obyvatel více než nyní. Praze by tak mělo přibýt tolik lidí, kolik dnes žije v Brně.
„Ze současných 1 245 000 obyvatel by se tak mohla Praha rozrůst až na více než 1,6 milionu lidí,“ říká Ivan Duškov z Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Není to přitom žádná anomálie. Podobně vysoké přírůstky obyvatel očekává v následujících desítkách let i většina dalších velkých evropských měst.
Zmiňovanou prognózu představil IPR na konferenci reSITE, jejímž tématem byla právě migrace do velkých měst. Předpověď institutu potvrzují i další analýzy, třeba analýza společnosti Deloitte.
„Populace v Praze stále roste a například do roku 2030 by se měl počet obyvatel hlavního města zvýšit minimálně o 150 000 lidí,“ uvádí analytik Deloittu Michal Melč.
V Praze se navíc podle něj za posledních deset let zdvojnásobil počet cizinců, a velkou část přírůstku obyvatel by tak mohli i v budoucnu tvořit lidé z jiných zemí.
„Tím, že je Praha bohatým regionem, logicky přitahuje lidi z ciziny,“ dodává Melč.
Pražské brownfieldy dokážou pojmout až sto tisíc obyvatel
S nárůstem počtu nových obyvatel a hlavně s tím, jak budou ve městě rozmístěni, pracuje také pražský metropolitní plán, který IPR odevzdal před více než dvěma týdny k projednávání magistrátu.
Plán se zaobírá několika scénáři, kde by se mohly byty pro nové obyvatele Prahy stavět. Jedna z možností hovoří třeba o zastavění takzvané vnitřní periferie neboli brownfieldů.
„Jedná se například o nádraží Bubny,“ říká urbanista Jaromír Hainc. Pražské brownfieldy podle něj dokážou pojmout až sto tisíc obyvatel a jejich výhodou je, že pomohou propojit stávající čtvrti a ulehčí historickému centru.
Podobným konceptem, který by mohl využívat nezastavěné plochy v metropoli, je zahušťování města domy s velkým množstvím malých bytů. Zkušenosti by Praha mohla čerpat například z Mnichova, do kterého se v následujících letech přistěhuje podle prognóz podobné množství lidí jako do Prahy.
„V Mnichově očekáváme do roku 2030 nárůst asi o 200 tisíc obyvatel. Naším hlavním konceptem je právě zahušťování širšího centra města,“ poznamenává Martin Klamt z odboru územního plánování mnichovského magistrátu.
Řešením jsou i mikrobyty
Možný směr, kterým by se mohla Praha vydat, pokud by při výstavbě nových bytů zvolila variantu zahušťování širšího centra, představila na konferenci reSITE také architektka Mimi Hoangová z New Yorku. Stojí za projektem mikrobydlení, tedy velmi malých bytů, které zabírají jen malou část území.
Jde o jeden z pokusů, jak v americké metropoli vyřešit problém s nedostatkem levného bydlení.
„Trendem posledních let je, že ve velkoměstech stále více lidí bydlí po jednom. Proto mají podle mě podobné projekty smysl,“ tvrdí Hoangová.
Podle odborníků z IPR je však už teď průměrná velikost bytů v Praze menší než jinde v Evropě a je otázkou, zda by měli Pražané o mikrobydlení zájem. V čem se však IPR se zahraničními urbanisty shoduje, je myšlenka, že by Praha měla co nejvíce omezit výstavbu v okrajových částech města. Potřebu Prahu více zalidnit a nerozšiřovat ostatně zmiňuje také analytik Melč.
„Ve srovnání například s Vídní je Praha zalidněná stále ještě velmi málo. Podle nás se do Prahy vejde obrazně řečeno ještě jedna Praha, aniž by to znamenalo nějaké znehodnocení kvality života,“ tvrdí.
