„Ani po roce od katastrofy se s obnovou nezačalo. První týdny po požáru přitom vypadaly nadějně. Radní magistrátu i Prahy 5 se zavázali poničenou stavbu zachránit. A k její obnově dokonce založili veřejnou sbírku, kde se již podařilo shromáždit přes 1,8 milionu korun,“ uvedl předseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel.
V lednu také dělníci stavbu zajistili před vlivy počasí, a dokonce se podařilo vysoutěžit projektanta. U toho to však zatím skončilo. Nedá se sice říci, že se pro záchranu výjimečné stavby nic nedělá, ale váznou důležité věci, upozorňují památkáři.
„Informace o tom, co by se mělo letos provést, padly již na začátku roku. V dubnu náš postup potvrdil památkový odbor magistrátu a vlastníka kostela sv. Michaela informoval, že je třeba vybrat zhotovitele stavebněhistorického a stavebnětechnického průzkumu, statického a mykologického posudku a dalších expertiz, které jsou zcela zásadní, aby se připravil kvalitní projekt obnovy,“ upozornil Jaroslav Podliska, ředitel pražského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Ovšem experti upozorňují, že se situace od jara moc nezměnila. „Nyní máme konec října a odbor majetku magistrátu, který je vlastníkem a tyto věci administruje, nám sděluje, že záležitosti pořád soutěží či připravuje. Ale doteď se nezačalo nic z toho, co považujeme za důležité, dělat,“ řekl Podliska. Zmíněné odborné posudky jsou důležité pro projektanty, kteří mají obnovu památky na starosti. Tito odborníci jsou totiž vybráni, jenže čekají, jak se situace vyvine. Bez expertiz se ve své další práci neobejdou.
Zimní hrozba
Navíc se blíží zima a dřevěné stavby jsou na toto období s mrazy, deštěm anebo sněhem citlivější než kamenné. „Pokud se s průzkumy a opravami nezačne co nejdřív, je možné, že památka zcela zanikne,“ varuje místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
Plameny zničily vzácný dřevěný kostel v Praze ze 17. století. Zřítila se věž |
„Na zimu připraveni jsme, jenže jde o dřevostavbu a mykologická analýza na houby, plísně, spory je nesmírně důležitá, aby se zde nerozjela třeba dřevomorka. To jsou procesy, které jsou pro dřevo natolik limitující, že by se v nejhorším případě mohlo i stát, že by stavba musela být i odstraněna. Zima je totiž klimaticky nevhodné období pro tento druh stavby, a proto ten apel, aby se s těmito věcmi postupovalo rychleji,“ shrnul nejzásadnější rizika Podliska.
Na návrh památkářů se torzo kostela povedlo zakrýt, vytvořit mu jakýsi domeček či spíš sarkofág. „Z konstrukčního hlediska je to nejvhodnější, co se mohlo udělat,“ tvrdí stavbaři. Ochrannou konstrukci je navíc zapotřebí pravidelně kontrolovat, aby ji nepoškodil vichr nebo do ní nezatékalo.
Zpožděná rekonstrukce
Poničenou pamětihodnost na Petříně chrání také oplocení, i když ani to neposkytuje absolutní jistotu, že se bariéru nepodaří vytrvalému vetřelci překonat. „Když někdo chce, může se sem dostat,“ uvádějí k tomu památkáři.
Optimistické vize o termínu zmrtvýchvstání kostela sv. Michaela ze začátku letošního roku tak nyní dostávají vážné trhliny. Letošek by byl podle původních předpokladů ideální pro všechny průzkumné a zabezpečovací práce, příští rok by se pracovalo například na získání stavebního povolení a na prvních krocích renovace. A roku 2023 by hrubá stavba mohla být hotova.
„Proto platí i moje upozornění, že tyto věci mají na sebe rychleji navazovat, abychom v příštím roce mohli zahájit všechny práce, nejen projekční, ale třeba i realizační na obnově kostela sv. Michaela,“ sdělil Jaroslav Podliska. Rekonstrukce bude trvat přibližně tři roky.
Kostel sv. Michaela pochází z Podkarpatské Rusi přibližně z poloviny 17. století. Do Prahy jej vlakem přivezli v roce 1929.
„Historie kostela má navíc zajímavou souvislost s dějinami první Československé republiky. Postaven byl totiž původně v Podkarpatské Rusi a do Prahy se dostal v roce 1929, v době, kdy tato oblast byla součástí Československa,“ objasnila Kateřina Bečková.
26. ledna 2021 |
