Nový depozitář Národního filmového archivu (NFA) v Hradištku na Praze-západ, který se řadí k těm nejlepším a největším zařízením svého druhu v Evropě, není ani čtyři měsíce od svého slavnostního otevření v provozu. V budově za 155 milionů korun se nedaří dosáhnout požadovaných podmínek, tedy 35% relativní vzdušné vlhkosti při teplotě -5 °C. Stanovená vlhkost má zamezit vysychání a smršťování filmu a konstantní teplota -5 °C zastavit chemické procesy, které zkracují životnost materiálu, hlavně barevných filmů.
„Depozitář je svou velikostí v kombinaci s technickými podmínkami v celé Evropě mimořádný. S takovouto stavbou zatím nikdo neměl zkušenost. V zahraničí jsou tyto depozitní prostory mnohem menší, nebo nemají mražené prostory. Nakombinovat vzduchotechniku, klimatizaci, topení a chlazení tak, abychom při teplotě -5 °C dosáhli požadované vlhkosti, je hodně složité, ale věřím, že se nám to podaří a začátkem příštího roku už bude depozitář v provozu,“ řekl generální ředitel NFA Michal Bregant.
Stěhování zabere deset let
Nový depozitář Hradištko II
|
Před stěhováním do novostavby projde každý film aklimatizační komorou, ve které stráví 24 hodin. Na aklimatizaci čeká 10 000 negativů hraných a 21 000 negativů nehraných filmů, 4 000 duppozitivů (duplikační kopie – pozn. red.)
hraných a 10 000 duppozitivů nehraných filmů a 15 000 kopií.
„Vzhledem k aklimatizačnímu procesu potrvá celé stěhování zhruba deset let. Negativy a duppozitivy jsou nejcennější a nejkvalitnější materiály, které sloužily k výrobě kopií pro promítání. V rámci přípravy na výstavbu nového depozitáře odborníci z NFA již řadu let všechny dotčené materiály kontrolují, čistí a připravují na přesun,“ doplnil Bregant, podle něhož je filmový materiál prokazatelně nejspolehlivějším nosičem pro pohyblivé obrazy. Právě proto NFA mnoho let usiloval o vybudování depozitáře, který zajistí dlouhodobé uchování tuzemského filmového dědictví.
Původní depozitář je přeplněný
Materiály se budou stěhovat ze sousedního starého depozitáře, který již dlouho kapacitně a technologicky nestačí a prý je úplně přecpaný. Jeho základ tvoří garáže ze 40. let 20. století, které byly podle Breganta v době německé okupace součástí malého koncentračního tábora. Za dob socialismu k nim přibyly nejrůznější přístavby, budované i v rámci víkendových brigád.
„Tento starý depozitář má jen klimatizaci, která udržuje teplotu pod 10 stupňů Celsia, což stačí pro běžné filmové kopie, ale pro ty cennější nikoliv. Už dvacet let se do něj neinvestovalo. Nový depozitář oproti tomu splňuje nejpřísnější standardy péče a my se díky němu dostáváme na úroveň nejúspěšnějších filmových archivů v Evropě,“ sdělil Michal Bregant.
S novým depozitářem by si měl Národní filmový archiv vystačit hodně dlouhou dobu, klasických filmových materiálů už totiž přibývá jen zcela minimálně.
Archiv světového významu
Svými sbírkami se Národní filmový archiv řadí k nejstarším a nejdůležitějším filmovým archivům na světě.
V novém depozitáři bude uložena především veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém barevném materiálu, tedy od 50. let 20. století do současnosti, ale také zabezpečovací materiály ke starším filmům, které NFA překopíroval na nehořlavé materiály. Mezi ty patří například snímky Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky nebo Karla Zemana.
Do nového depozitáře se však přestěhují i některé cenné černobílé filmy, jako třeba kolekce děl Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy a dokumenty a reklamy firmy Baťa nebo kolekce cestovatelských filmů Jiřího
Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Uložena zde bude i národní kulturní památka – záznam procesu s Miladou Horákovou.
Filmové plakáty i digitální laboratoř
Součástí nové budovy jsou i depozitáře pro uložení archivních sbírek soudobé dokumentace, které obsahují klíčové dokumenty pro poznání dějin propagace tuzemské kinematografie. Mimo jiné 1 500 cenných exemplářů velkoplošných filmových plakátů. Speciálního uložení se dočkají také skleněné fotografické
negativy zachycující portréty filmových osobností, záběry z natáčení nebo reklamy na filmy promítané dříve v kinech před začátkem představení.
V depozitáři bude také moderní digitální laboratoř, zajišťující kontrolu a archivaci digitálních audiovizuálních děl především současné kinematografie. Laboratoř bude odpovědná za migraci ze starších páskových a optických digitálních médií do standardizované digitální podoby, tak aby toto kulturní dědictví bylo veřejnosti přístupnější. Podle mluvčí NFA Veroniky Bokšteflové by v depozitáři mělo pracovat okolo 30 zaměstnanců.
