Současný trend tak zastavil strmý nárůst počtu cest autem v Praze, který započal na začátku devadesátých letech.
"Auto nechávám v práci a domů ze zaměstnání nyní chodím pěšky. Jednak mám alespoň nějaký pohyb, a navíc se nemusím tlačit s autem v kolonách," říká třicetiletý Marek z Prahy, který tak každý den přechází mezi Dejvicemi a Smíchovem.
Podobně jako on se patrně chovají i další Pražané i třeba Středočeši dojíždějící do metropole za prací - i když důvody mohou být různé.
Jinak totiž nelze vysvětlit obrat, ke kterému na pražských silnicích došlo.
Křivka mapující počet cest po Praze rostla od 90. let strmě vzhůru, v roce 2010 dosáhla maxima. Ačkoliv se může zdát, že aut v ulicích je stále stejně, křivka stagnuje - ba dokonce mírně klesá. Pokles 3,6 procenta cest byl zaznamenán při srovnání let 2011 a 2012 v oblasti širšího centra města. V ostatních částech Prahy doprava spíše stagnovala, avšak i tak se zdá, že jde o nový trend.
V Praze už takzvané dopravní výkony, tedy počet cest po městě autem, klesají od roku 2011, nyní se čeká na nová čísla. "Předpokládám, že statistika za loňský rok bude podobná, jako byla předloni, ale ještě nemáme všechny výsledky," říká šéf Technické správy komunikací Ladislav Pivec.
Jestli se lidé z aut přesouvají do MHD, teď pražští dopraváci s napětím zjišťují. Zatím pozorují nárůst cestujících třeba na železnici nebo v autobusech.
"Na železnici jezdilo loni v průměru za den o deset procent víc lidí. V roce 2012 jich bylo 103 tisíc a loni jezdilo 113 tisíc za den. V městské dopravě je to znát na lokálních přepravních vazbách. K prudkému nárůstu došlo třeba na lince 118, která od loňského roku spojuje Budějovickou a Smíchov. Tady se ukazuje, že trend přesedání lidí z aut do veřejné dopravy tady je," říká šéf organizátora dopravy společnosti Ropid Pavel Procházka.
V zahraničí přesedají z aut na MHD více
Stejně tak podle něj trvale roste počet lidí, kteří do Prahy přijíždějí příměstskými autobusy.
Podle mluvčího Ústředního automotoklubu Petra Vomáčky stojí za přelivem lidí z aut na jiné druhy dopravy ekonomická situace. "Úbytek sledujeme i v zahraničí. Většinou lidé, kteří jezdí mezi městy, přesedají z aut do autobusů či na vlak. Lidé začali méně jezdit autem s nástupem ekonomické krize," říká Vomáčka.
I podle Pavla Procházky souvisí přesun z aut s cenou benzinu a obecně s tím, že v porovnání s náklady na provoz auta je MHD levnější.
"V jiných evropských městech je trend přesedání na autobusy a vlaky znát v daleko větší míře. Zejména v německých městech, kde jednoznačně letí počty cestujících ve veřejné dopravě nahoru. Dokonce v takových městech, jako je Mnichov, což je Mekka automobilismu," zmiňuje příklad ze zahraničí Procházka.
Marek Zděradička z Institutu plánování a rozvoje Prahy říká, že lidé změnili chování - třeba právě vlivem ekonomické situace.
"Dejme tomu, že velkou část cest na území města tvoří služební jízdy. Když budete mít živnost, ke které potřebujete auto, a třeba poklesla poptávka po vaší práci, začnete se chovat úplně jinak. Tedy už nejezdíte po městě, ale jezdíte jen do zaměstnání," popisuje Zděradička.
Víc dopravy už se do Prahy nevejde
Jenže není to jen o ekonomické situaci. Mění se i pohled na život ve městě. Éra, kdy se vše přizpůsobovalo automobilům, už zjevně končí.
"U poklesu cest autem jde spíš o to, že se tak pět až osm let omezuje provoz v centru města řadou různých opatření, které zvýhodňují chodce a cyklisty. Preferuje se i MHD, zlepšuje se průjezdnost pro tramvaje a autobusy, dělají se pro ně vyhrazené jízdní pruhy a upravuje se signalizace. A to na úkor osobních aut. Důsledkem toho je ten drobný pokles," vysvětluje Pivec.
Jde však také o to, že pražské silnice už jsou zjevně nasycené auty. "Míra nasycení silnic je na své horní hranici v době zhruba mezi 8. a 18. hodinou - více dopravy se tam nevejde. Díky těmto opatřením se snižuje objem dopravy, který se na silnice vejde," dodal Pivec.
