Zbytky středověkého domu a studny plné historických věcí totiž odborníci odkryli během tohoto léta pod okny katedry archeologie.
„Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města Plzně. Unikátní kolekce nálezů vypovídá o životě Plzeňanů v období od 16. do 20. století,“ uvedla vedoucí výzkumu Lenka Starková s tím, že jde o jeden z největších nálezů novověkých předmětů v České republice.
Povrchový archeologický zjišťovací výzkum začal loni kvůli nové úpravě dvora. Největším nálezem je nádvorní zdivo původní, nejspíše středověké stavby, která zde stála před současnou budovou postavenou v 50. letech minulého století.
„Podařilo se nám odkrýt objekt kruhového tvaru. Jde o studnu vyhloubenou pravděpodobně v době založení města kolem 13. století. Někdy v 16. století zřejmě přestali majitelé studnu používat jako zdroj pitné vody a začali do ní odhazovat odpadky,“ vysvětluje Starková.
Podle ní to zřejmě souvisí s tím, že domy přecházely na připojení k městskému vodárenskému řadu už v 16. století. „Studnu tak už lidé měli jenom na užitkovou vodu, což jim nebránilo, aby do ní házeli nepotřebné věci,“ doplnila.
Archeologové tak díky tomu získali celou řadu materiálů ke zkoumání. Odhalili tři vrstvy z různých období. První pochází z padesátých let minulého století a obsahuje hlavně zbytkový materiál ze stavby novodobého domu.
Další je datována do 19. století, nejstarší se pak pohybuje v rozmezí od 16. do 18. století.
„Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se zachovaly i hojné pozůstatky organických materiálů. To je pro nás archeology unikátní. Často se setkáváme s tím, že organika se rozpadne, shnije v krátkém časovém horizontu,“ konstatuje Starková.
Z připáleného hrnce byli archeologové nadšení
K takovým objevům patří například boty včetně dětských. „Nalezli jsme také keramické nádoby, které nesou stopy takzvaných přípeků. Něco vařili a připálili to. S hrncem už se nedalo nic dělat, tak ho vyhodili. Pro nás je to úžasný zdroj informací o tom, co jedli. Nejčastěji to byly obiloviny. Pak tu máme nálezy kostí, z nichž plyne, že se lidé dříve živili nejvíce vepřovým, hovězím a kuřecím masem,“ prozrazuje archeoložka.
Ta se s kolegy podle svých slov snaží rekonstruovat život lidí v minulosti. „Máme tu krásně zastoupeny některé vývojové fáze. Díky tomu můžeme přiblížit vývoj keramiky a také měšťanský život v novověku. Archeologové se většinou v minulosti soustředili zejména na středověké nálezy. Pro nás už jsou ale zajímavá i pozdější období,“ podotýká.
Nalezeny byly nádoby pro běžné užívání i ty krásně malované, které měli lidé nejspíše vystavené v kredenci. Nechybějí ani různé figurky nebo kovové předměty. Velkou zajímavostí jsou dvě vrtané dřevěné trubky vertikálního čerpacího potrubí.
„Jeho horní část jsme vzhledem k nestabilitě vyzvedli a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ dodává. ¨
Veřejnost si bude moci prohlédnout i některé další předměty. Vybrané kolekce se poprvé představí v září v rámci akce Plzeňské dvorky.
