Terezin otec je už desítky let profesionální hasič. Náplní jeho práce je záchrana lidských životů.
„Když jsem se to odpoledne dozvěděl, že se něco stalo a spěchal domů, věřil jsem a doufal, že vše skončí dobře. U domu mi ale řekli, že je konec. Pozdě. Dcera už nežije. Člověk to nechápe. Když jsem pak ale viděl komunikaci bývalého Terezina spolužáka na sociální síti těsně po činu, byli jsem z toho všichni totálně zděšení. To nebyla vražda, to byla předem připravená poprava. Tereze nedal nejmenší šanci, nedal sebemenší šanci ani ostatním ji zachránit. Nechápeš, jak to může někdo udělat. To snad není ani člověk. To je něco,“ říká muž. Jeho oči se začínají lesknout.
Práce je teď pro něj terapií, při které aspoň na chvíli zapomene na konec letošního května. Říká, že v práci hlava přepne do normálního módu, na chvíli děsivé myšlenky odsune do pozadí. „Ale po práci tě myšlenky znovu doženou,“ popisuje poslední týdny.
Nejhorší šok přišel, když se dozvěděl krutou pravdu o šíleném činu. Šest dnů byla rodina v jednom kole, s podporou dalších lidí zařizovala pohřeb, na kterém se chtěl s Terezou rozloučit velký počet lidí.
Pak se tempo zvolnilo. „V hlavě se honí různé myšlenky. Melou se. Člověk si stále intenzivněji uvědomuje děsivou realitu, že osmnáctiletá dcera už domů opravdu nepřijde,“ popisuje otec.
Pozůstalí chodí k psychologům. „Nebýt Plzeňské zastávky, opravdu nevím, jak by rodina něco tak strašného zvládla. Kontakt mi dala policejní psycholožka. Jsou tam lidi, kteří nám opravdu hodně pomohli. Potvrdila se slova, že každý se s takovým šokem vyrovnává jinak, každý to má v sobě nastavené jinak,“ popisuje své zkušenosti.
První dny rodině psychicky pomáhaly i svíčky, které lidé zapalovali na chodníku před jejich domem. Přijížděli bývalí spolužáci Terezy z mateřské i základní školy, vyjadřovali soustrast. Vražda výrazně zasáhla i do života obce, kde se čin stal.
„Lidi neví, jak reagovat. Těžko s nimi navážeš kontakt. Chápu je, že neví, co říct, že se bojí o takové hrůze před tebou cokoli říct, často raději sklopí oči. Je to hrozné pro obě strany, chápu je,“ přemítá táta mrtvé studentky.
Pachatel s dívkou chodil do stejné třídy na střední škole, loni na podzim asi dva měsíce seděli ve stejné lavici. I když jej odmítala, dál si na ni dělal nárok. Pak přešel na jinou školu.
„Když já nemůžu mít ji, nebude ji mít nikdo,“ napsal mimo jiné obviněný krátce po činu na sociální sítě podle člověka, který záznamy viděl.
Terezin táta potkal pachatele už v minulosti. Loni na podzim ho ještě jako jejího spolužáka i s Terezou vezl z Prahy z divadelního představení. Na okraji Plzně si mladíka přebírala jeho matka. Pak jej otec dívky viděl krátce po činu.
"Pořád se nedokážu probírat fotkama"
„Když jsem přijel k domu a dozvěděl se nejhorší zprávu života, někdo mi říkal, že nedaleko stojí máma toho, co čin udělal. Já si ji nepamatoval. Pak jsem viděl někoho v policejním autě a myslel jsem si, že v něm sedí právě on,“ těžce vzpomíná otec oběti.
Muž věří, že ustojí i případné další setkání s pachatelem, třeba u soudu.
„Když jsem dokázal udržet nervy u nás, věřím, že to dám. Co mě ale hodně štvalo, když jsem se různě dočítal, že obviněný je hodnej kluk. Když vím, jak se věci opravdu mají, to mě dokáže rozčílit. Po tom, co se ta hrůza stala, jsem šest dnů nebyl schopný otevřít noviny, pustit televizi. Až pak jsem to zkusil. Tři týdny jsem třeba nemohl poslouchat rockovou muziku, kterou měla Tereza tak ráda. Když jsem někde v rádiu zaslechl rockovou baladu, to nešlo. Musel jsem rádio vypnout. To se už zlepšilo. Ale pořád se nedokážu probírat fotkama. Nevím, jestli to někdy dám. Mám pár obrázků Terezy se psy, které si nechala dělat od profesionální fotografky těsně před osmnáctinami. Ty už dokážu, ale ostatní ne,“ říká muž.
Tereza měla odjet do Japonska a chodit tam do školy
Tereza byla děvče s velkou fantazií a plány. Učila se japonštinu, chtěla studovat japanologii. Část června a července měla strávit v japonské rodině, navštěvovat tam jazykovou školu. Táta se domluvil s lidmi z jazykové školy a po dobu kurzu byla v Japonsku alespoň Terezina fotografie.
„Velice trýznivý pak pro nás byl 6. červenec, kdy se podle původního plánu měla vracet z Japonska domů. Byl to pro nás krutý den. Zase jsme měli před očima, jak se do Japonska těšila, jak měla dopředu připravený plán, co všechno chce v době volna po výuce v Japonsku vidět a navštívit. Říkala, že tam bude pro nás všechno fotit. Je to kruté. Moc čerstvé a moc kruté,“ uzavírá otec zavražděné dívky.
Z vraždy policisté obvinili osmnáctiletého Daniela. Na soud čeká ve vyšetřovací vazbě.
„Z výslechů svědků i podezřelého bylo zjištěno, že muž si svůj čin zřejmě promyslel již několik dní předem. V osudný den měl v odpoledních hodinách vstoupit do domu za poškozenou a způsobit jí bodnořezná poranění, kterým dívka na místě podlehla. Motivem měla být neopětovaná láska,“ uvedla necelé dva dny po činu krajská policejní mluvčí Markéta Fialová.
Pachateli hrozí 12 až 20 let vězení.
Mladík, který nožem zabil osmnáctiletou dívku, je ve vazbě (30. 5. 2019)
30. května 2019 |
