„Celé je to založené na tom, že si ráno koupíme noviny. Vybereme si články, které nás nějakým způsobem zaujmou. Během dne představení podle nich nazkoušíme a večer hrajeme,“ říká principálka novinového divadla Radana Jarošová.
Členové divadla se prý zaměřují zejména na témata, která se jich nějak dotýkají. „Vystupujeme tam jako občané, vybíráme si proto věci, k nimž se chceme nějak vyjádřit a třeba je i kritizovat,“ vysvětluje Karel Hájek, který s nápadem provozovat novinové divadlo v Plzni přišel.
Soubor využívá metody takzvaného Divadla utlačovaných, jehož autorem je brazilský divadelník Augusto Boal. „Vycházíme z jeho technik práce s novinami a zároveň si je přizpůsobujeme podle sebe. Je jasné, že novinové divadlo bude vždycky koláž. A tu musíme nějakým způsobem poskládat,“ konstatuje Karel Hájek.
I vzhledem k tomu, že jednotlivá představení vznikají narychlo vždy v den, kdy se hraje, bývá velký prostor i pro improvizaci. A důležité jsou pro divadelníky také reakce publika.
Cílem divadla je vyprovokovat diváky
„Chceme, aby diváci do představení zasahovali. Jedním z našich cílů je vyprovokovat je, aby se také k tématu vyjádřili. Čím více se projeví, tím lépe. Pokud nám dávají podněty, jsme na ně prostřednictvím improvizačních cvičení schopni reagovat. Pak to má pravý náboj. Když máme mezi publikem stěnu, dobré to není,“ říká Karel Hájek.
Soubor se články snaží vybírat vyváženě. Tak, aby měla prostor zásadní témata i okrajové materiály, seriózní zprávy i vtípky pro zasmání. „Někdy to ale bývá složité nějakou vyváženost zachovat. Jednu zkoušku jsme měli třeba po teroristických útocích v Paříži. Kdybychom ten den vystupovali, samozřejmě, že by to moc veselé nebylo. Jaké jsou noviny, taková by měla být i atmosféra divadla. Snažíme se to dodržovat,“ dodává Radana Jarošová.
Divadelníci vycházejí vždy ze stejných tiskovin. Jsou jimi MF DNES, Právo, regionální deník a Blesk.
„Pro mě osobně to je hodně neobyčejné, protože jsem předtím s podobným divadlem žádnou zkušenost neměla. Je to docela náročné ale zároveň zábavné. Musíte si noviny koupit, začíst se do nich, zjistit, co je aktuální a pak z toho něco sestavit. Máme na to jenom pár hodin. Každopádně je to hodně zábavné a intenzivní,“ svěřila se Jana Vlčková, která se k souboru připojila teprve nedávno.
Někteří členové Deky čtou tištěné noviny hlavně kvůli přípravě na představení. „Snažím se být v obraze, občas i zapínám televizi. Jinak média nesleduji. Vlastně jen kvůli divadlu si noviny dvakrát týdně koupím,“ říká Radana Jarošová.
Divadlo hrají i v Čojči
„Dala jsem si závazek, že bude zase více číst noviny. I proto dělám novinové divadlo. Jsem mu vděčná, že mě uvádí zpět do reality. Tak na druhou stranu je ale pravda, že mi bylo v bezpečí nevědomosti dobře,“ doplňuje s úsměvem další divadelnice Martina Petrakovičová.
Za určitý luxus považuje tištěné noviny Karel Hájek. „Musíte si na to udělat čas, koupit si je a pak se do nich začíst. Za pár korun tam máte mega zábavy. Před novinovým divadlem jsem si noviny tak často nekupoval. Spíše jsem hledal informace na internetu. Ale podle mě je lepší si noviny koupit, než si ty informace stáhnout na webu. To nemá takové kouzlo,“ dodává.
Spolek patří pod občanské sdružení A BASTA. Snaží se dělat pedagogicko-divadelní projekty. Kromě novinového divadla se herci věnují také představením v jazyce Čojč, tedy v češtině a němčině.
„Chceme metody divadelní pedagogiky přinést z Německa do Čech, je to tady ještě nové. Není to klasická dramatická výchova, kdy máme nějaký text a ten zkoušíme. Všechny naše produkce vznikají tím, že je vymýšlí celá skupina. Divadelní pedagog jenom vede vývoj představení, myšlenky jsou z hlav účastníků,“ dodává Karel Hájek.
Nejbližší možnost vidět novinové divadlo je v Plzni 18. prosince v Jabloni. Program začíná v 17 hodin a jeho součástí bude i videoblok krátkých filmů nebo česko-německé představení Grimm aneb Märchen-pohádky z von Gurkentopfu.
