Aby Robert Lee Ifland mohl bojovat za svobodu Evropy, nechal v USA manželku. Na konci války na něj doma čekala i dceruška, kterou nikdy neviděl.
Nyní má v místě střelby památník, který navrhl plzeňský amatérský historik a architekt David Foud. Pomáhal mu jeho otec, vojenský historik a pracovník Národního památkového ústavu v Plzni, Karel Foud. Odhalen bude v neděli v 17 hodin.
„Hlavní konvoj americké armády jel 6. května 1945 po hlavní silnici od Stříbra na Plzeň, Robert byl součástí průzkumného týmu, který jel v jeepu po boční souběžné silnici také ve směru na Plzeň,“ vypráví Karel Foud.
Narazili však na kulometné hnízdo, které mělo za úkol bránit dva německé protiletadlové a protitankové kanony Flak ráže 88 milimetrů umístěné v okopech. „Jednalo se o jedno z obranných postavení, kterých bylo kolem Plzně víc kvůli protiletecké ochraně Škodových závodů,“ dočteme se na webu Davida Fouda mnofu.com.
Jabloňová alej i kameny z plzeňské dlažby
Kulometné hnízdo bránící flaky bylo umístěné na vrcholu železničního násypu, který odděloval americké vojáky od pozice flaků. Po dnes již zarostlé cestě k obci Bdeněves přijížděl jeep s Robertem Iflandem a jeho spolubojovníky, který se dostal pod palbu kulometného hnízda. Flaky naštěstí byly namířeny kvůli protiletadlové obraně k nebi a nebylo je možné použít k palbě proti postupující americké armádě.
Osádka jeepu spustila palbu na tento obranný post, Němci však odolávali palbě ručních palných zbraní. „Robert Ifland se pokoušel zneškodnit kulometné hnízdo pouze se svojí puškou a neohroženě postupoval proti kulometné palbě ve snaze dosáhnout obklíčení Němců. Při postupu na půli cesty byl smrtelně zraněn palbou z kulometného hnízda, ale i přesto pokračoval až k železničnímu násypu. Odlákal palbu kulometného hnízda na sebe a umožnil ostatním členům průzkumného týmu, aby Němce obklíčili a zneškodnili,“ líčí David Foud.
A proč ještě 6. května děla hlídala Škodovku, když byl podnik zasažen náletem 25. dubna 1945? Jak vysvětluje Karel Foud, i když bombardéry podnik ze 70 procent zničily, ještě na počátku května se němečtí důstojníci zajímali o to, kdy budou dodány další zbraně, které byly objednány.
„Zbytek podniku ještě fungoval, vím o dvou tancích, které byly ještě po náletu odvezeny do Milovic,“ říká Foud.
Robert Ifland byl ihned po zranění odvezen do polní nemocnice ve Weidenu, kde 7. května zemřel. Ve stejný den v 17 hodin byl pochován na hřbitově amerických vojáků u Norimberku, krátce na to byl převezen do nově vznikajícího hřbitova v obci Saint-Avold ve Francii. Odtud byly jeho ostatky na žádost rodiny vyzvednuty a odvezeny do USA, kde byl v roce 1948 potřetí pohřben v obci Hillside se státě Illinois. Informace poskytla jeho dcera, které je dnes téměř 80 let.
Za své činy byl posmrtně oceněn druhým nejvyšším americkým vyznamenáním – Křížem za zásluhy. Karel Foud je rád, že se u Bdeněvsi podařilo na památku na zatím neznámého amerického hrdinu vytvořit velice hezké místo pro posezení, kde je kromě památníku i lavička, malá jabloňová alej i kameny z plzeňské dlažby.
„Chtěli jsme připomenout místo, kam Robert směřoval a nikdy se tam nedostal,“ přibližuje Karel Foud. „Až se místo zazelená, bude tu krásně, doufám, že místo bude lákat cyklisty nebo i pěší k procházkám či k položení kytičky či k zavzpomínání na to, kdo náš region osvobodil,“ zamýšlí se Karel Foud.
Při osvobozování českého území padlo 116 Američanů, dalších 406 bylo raněných. Poslední americký padlý v bojové operaci v Československu i v Evropě byl syn českých rodičů Charley Havlat, který padl u Volar 7. května 1945.
