Peníze z Evropské unie míří i na opravu národní kulturní památky Příhrádek v Pardubicích.

Peníze z Evropské unie míří i na opravu národní kulturní památky Příhrádek v Pardubicích. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Síto je neúprosné. Čerpání čtyř evropských miliard pro region vázne

  • 0
Evropská unie vyčlenila pro region Hradce Králové a Pardubic 3,7 miliardy korun. Žadatelům o dotace se ale zatím příliš nedaří procházet složitým sítem příprav. Zatím jsou kompletně schválené projekty za pouhých 251 milionů.

„Z mého pohledu to číslo mohlo být skutečně vyšší. To by ale chtělo, aby v regionu bylo více dobře připravených projektů a žadatelé na nich intenzivně pracovali,“ uvedl ve čtvrtek před zastupiteli koordinátor čerpání peněz z Unie pro aglomeraci Hradce Králové a Pardubic Miroslav Janovský.

Podle něj jsou zatím největší problémy s čerpáním v kapitole oprav památek. U nich je podle něj už jisté, že správci peněz z Unie nebudou schopni splnit nastavené limity.

„Už teď víme, že nesplníme požadované milníky u oprav národních kulturních památek, protože nevyčerpáváme požadovaných 27 procent prostředků do konce roku 2018. Tím pádem můžeme přijít o část alokace,“ vysvětlil Janovský s tím, že projekty nejsou v této kapitole dostatečně připravené.

Ovšem problémy jsou podle opozičního zastupitele za ODS Karla Haase i v Pardubicích. Podle něj radnice zatím nečerpá peníze v takovém tempu, jak by bylo vhodné.

Obavy z vracení velkých peněz

„Jako město Pardubice máme schválené zatím pouze čtyři projekty a to je z mého pohledu hodně málo. Kraj jich má deset a i pardubický dopravní podnik uspěl v pěti případech,“ uvedl Karel Haas, který v zastupitelstvu prosadil, aby radní více informovali o tom, jak se daří dotace čerpat.

„Mám strach, abychom nemuseli zbytečně vracet velké peníze. Už byly vypsány výzvy, na které nebyly žádné projekty, a my jsme tak museli vrátit peníze v hodnotě 445 milionů korun. Zatím jsme v rámci aglomerace vyčerpali pouhých deset procent alokovaných peněz,“ dodal Haas.

Podle Miroslava Janovského může za momentální zpoždění i to, že velká část projektů teprve čeká na finální schválení. Skutečně se jich buduje jen pár.

„Většina z dosud schválených projektů za 1,4 miliardy je zatím v procesu hodnocení, přesto už máme několik projektů ve fyzické realizaci. Jedná se o výstavbu dopravního terminálu v Přelouči, dokončují se dvě trolejbusové trati v Pardubicích, začala oprava národní kulturní památky Příhrádek a také stavba depozitáře v Ohrazenicích,“ řekl Janovský.

Jak se čerpají dotace z Unie v rámci regionu

Celková suma peněz určená pro Strategii ITI Hradecko-pardubické aglomerace: 3,65 miliardy korun.

Vyhlášeno a ukončeno bylo 26 výzev v celkové sumě 1,77 miliardy.

Z výzev nebylo vyčerpáno, a muselo se tak vrátit do připraveného balíku peněz 445 milionů korun.

Kompletně jsou dokončené přípravy projektů za 251 milionů korun. Podmínky hodnocení nesplnily projekty v hodnotě 99 milionů.

Navíc se všichni zainteresovaní shodují, že projít celým procesem schvalování není vůbec snadné. „Žadatelé před schválením musí ještě doložit stavební povolení i to, že mají vysoutěžené dodavatele stavby. Síto schvalování je tak poměrně složité a my jím krok za krokem postupujeme vpřed,“ dodal Janovský.

Konkrétní příklad dává ředitel dopravního podniku Tomáš Pelikán, který správce evropských peněz žádal o dotaci hned několikrát.

„Minulý týden jsme se třeba dozvěděli, že nám ministerstvo dopravy zamítlo dotaci na přestavbu trolejbusové trakce u vlakového nádraží, a to i přesto, že jsme kolečkem schválení dotací od Unie prošli. Časové ztráty tak vznikají ne naší vinou,“ uvedl ředitel Pelikán.

Podle primátora Pardubic Martina Charváta, který je zároveň předsedou řídicího výboru dělícího dotace, se přísná pravidla žadatelům vrátí.

„Získat kompletní schválení není vůbec jednoduché. Ovšem pravidla jsou schválně přísná, abychom na konci dotačního období nemuseli narychlo hledat jiné projekty, jak se dělo v minulosti,“ uvedl primátor Charvát. „Teď tedy ztrácíme, ale o to více věřím tomu, že se nám to zúročí na konci období,“ dodal Martin Charvát s tím, že nejvíce se čerpání dostalo do skluzu mezi roky 2014 až 2016, kdy se zdlouhavě připravovaly strategie čerpání.