Na průměrné hodnoty se po loňském roce nyní dostalo množství vody protékající řekami v kraji, na normálních hodnotách je i půdní vláha. Výjimkou je Bruntálsko.
Poslední průzkumy hydrologů ukazují, že vody je v krajině dost. Pouze na Bruntálsku v hlubších vrstvách půda nasycená není. Na zemědělství ani lesnictví to ale vliv pravděpodobně mít nebude. Hydrologická situace v příštích několika měsících se však bude odrážet od sněhové pokrývky, která je zatím slabá.
„Všechny významné vodní nádrže Povodí Odry mají nyní vysoký stupeň naplnění, 80 až 100 procent zásobního objemu,“ řekla mluvčí Povodí Šárka Vlčková. „Situace je klidná a monitorujeme ji. Komplikace spojené s přeplněním přehrad neočekáváme.“
Dostatek vody je i v řekách. „Situace na vodních tocích je ovlivněna oteplením ke konci roku spojeným s významnými dešťovými srážkami, a to hlavně v beskydské části povodí. Srážkové úhrny se v týdnech na přelomu roku pohybovaly na většině území ve správě Povodí Odry do 40 mm, v horských oblastech Beskyd a Jeseníků pak do 90 mm. Průtoky na tocích se pohybují většinou na úrovni od 30 do 180denních vod,“ uvedla Vlčková.
Mluvčá dále vysvětlila, že třicetidenní tok je mírně zvýšený a 180denní je průměr. Zvýšený tok mají jen menší řeky ve vyšších polohách, jako Bečva nebo Sedlinka. Průtok významných řek povodí, jako je Odra, odpovídá průměrnému.
„V současnosti jsou ve většině profilů na tocích, které pozoruje ČHMÚ, průtoky na úrovni 70 až 100 procent ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1981 až 2010. Můžeme tedy říct, že průtoky vodních toků jsou nyní normální a odpovídající dlouhodobému průměru pro toto období,“ potvrdil vedoucí oddělení hydrologie ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka. Podle něj jsou průměrné až mírně nadprůměrné hodnoty také v mělkých i hlubších vrtech do podzemních vod.
Půda je převážně nasycená
„Na většině území kraje je půda vodou nasycená, a to díky zásobám vlhkosti, které si vytvořila během podzimních dešťů,“ tvrdí Pavel Zahradníček, člen týmu projektu Intersucho zabývajícího se monitoringem a klimatologií sucha.
„Nyní je největší odchylka od dlouhodobých hodnot půdní vláhy v okrese Bruntál. V povrchové vrstvě do 40 cm je půda prakticky nasycena. Nižší nasycení je v hlubších vrstvách 40 až 100 cm. Zde chybí většinou 20 až 60 mm půdní vláhy,“ podotkl Zahradníček.
„Riziko půdního sucha je minimální a spíš lze hovořit o lokálním zamokření půdního profilu. Samozřejmě bude vývoj hodně záviset na teplotách vzduchu a srážkách,“ potvrdil Unucka.
Stav půdy ovlivňuje hlavně zemědělskou produkci. „V posledních měsících registrujeme normální klimatické podmínky a problémy neočekáváme. Na podzim se nám povedlo dobře zasít, což třeba v roce 2020 kvůli vydatným srážkám nebylo možné,“ řekl Pavel Havrlant, agronom zemědělské společnosti sídlící v Březové na Vítkovsku.
Na jaře může pomoct tající sníh
„Nepředpokládáme, že by současný stav půdy měl mít nějaký zásadní vliv na zemědělství či lesnictví. Ani na Bruntálsku. Horší situace by nastala, pokud by deficit vydržel i do jarních měsíců a nepodpořilo by ho sněžení či jarní srážky, jelikož by startovací situace do vegetační sezony nebyla příznivá,“ zdůraznil Zahradníček.
„Při současném vývoji počasí nelze očekávat v nejbližších týdnech riziko sucha,“ uvedl Unucka. Situace se bude nadále odvíjet podle zásob sněhu. „Je nutné si uvědomit, že sněhová pokrývka a její postupné jarní tání je jedním z nejdůležitějších faktorů pro doplňování průtoků ve vodních tocích a zejména hladin podzemních vod. Ve srovnání se suchým obdobím 2014 až 2019 jde o výrazné zlepšení. Bohužel se může výhledově prohloubit deficit vody, pakliže bude nadále sněhová pokrývka v horských a středních polohách pod normálem,“ uvedl Unucka.
„V nejvyšších polohách leží do 40 centimetrů sněhu, což je sice málo, ale uvidíme, jak se situace bude vyvíjet,“ doplnila Vlčková s tím, že pokrývka se stále ještě může objevit.
