Více divokých prasat než v minulých letech je na některých místech v kraji. Největší problémy jsou v chráněných územích, kde divočáci škodí ostatním druhům zvířat. Jejich odchyt a následný odstřel však není jednoduchý.
Přitom zhruba před měsícem Státní veterinární správa s ministerstvem zemědělství vyhlásily kvůli výskytu afrického moru prasat v Polsku široké pásmo u hranic České republiky oblastí intenzivního lovu černé zvěře.
Divočáci se v kraji dostávají i do rákosin a na rybniční ostrovy. „Tam vyžírají vejce a mláďata druhů hnízdících na zemi. Nejcitelněji to pozorujeme u lokálních populací zvláště chráněných druhů,“ řekla Ivona Kneblová, zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
„Na jaře a začátku léta vidíme na hladině méně kachen vodících mláďata,“ dodala Kneblová. Divočáci jsou však i dále od vody. „V lesích a lesících je teď vždy nějaká tlupa,“ zmínil Ivan Hoch, předseda Mysliveckého spolku Václavovice u Ostravy.
Na jaře minulého roku sečetli myslivci v kraji 2 718 kusů černé zvěře, jak divoká prasata označují.
„Celostátní průměr je 0,71 zvířete na hektar, v Moravskoslezském kraji je to zhruba 0,5 prasete,“ sdělil Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty. Stav, který lidé mohou ve svém okolí vnímat jako přemnožení, je tedy subjektivní. „Zvýšené počty divokých prasat jsou místní záležitost, liší se honitbu od honitby,“ dodal Waic.
Prasata v pastích nikdo nechce střílet
Že je nutné stavy divokých prasat snižovat, se shodují myslivci s veterináři i ochranáři. Nejúčinnější je lov, který by mělo podpořit i zvýšené zástřelné, tedy odměna, kterou myslivecké spolky dostanou za odstřel divočáka.
V oblasti s intenzivním lovem se vyplácí dva tisíce korun, honorovaný je ale i nález uhynulého zvířete a jeho odstranění.
Odstřel však není jedinou možností, jak se přemnožených zvířat zbavit. „Divoká prasata se také dají chytat do lapáků. Stresované jedince v nich ale nechce nikdo střílet,“ podotkl Petr Osmančík, hospodář a místopředseda Mysliveckého spolku v Krásném Poli u Ostravy.
V chráněných územích pomohou ohradníky
Snížit škody se rozhodli ochranáři tím, že důležitá místa ohradí. „Připravujeme oplocování významných hnízdišť. Chystáme to na rybníku Štěpán v Děhylově na Hlučínsku a také na Horním Bartošovickém rybníku v chráněné krajinné oblasti Poodří,“ řekla Kneblová. Ploty by měly být v Česku úplně poprvé. „Následně vyhodnotíme, jak je opatření účinné. Když to bude fungovat, určitě ho doporučíme i jinde,“ uzavřela zooložka.
Některé myslivecké spolky se snaží snižovat počet sražených zvířat na silnicích. „Stejně jako před ostatní zvěří chráníme některé úseky silnic pachovými ohradníky,“ sdělil Ivan Hoch z Václavovic. Opatření mohou vidět lidé podél cest na stromech nebo dřevěných tyčích – jde o koule zaschlé montážní pěny, která je napuštěná roztokem z lidského potu a dalších látek.
Zvířata mají tento pach spojený s nebezpečím a vyhýbají se mu. Ne všude však tato opatření podporují. „Pachové ohradníky poskytují částečnou ochranu. My je nyní neaplikujeme. Jejich účinnost je podle nás malá, nákup zbytečně zatěžuje náš rozpočet. Nepodporují je žádné dotace,“ sdělil místopředseda myslivců z Krásného Pole Petr Osmančík.
