Například reálné spalovací zkoušky ve zkušebně Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské ukazují, že lokální topeniště mohou mít u některých znečišťujících látek podobný potenciál jako velké podniky.
Centrum nedávno zkoumalo situaci přímo v Ostravě, kde srovnávalo množství rakovinotvorného benzo(a)pyrenu vypuštěného hutí ArcelorMittal a domácnostmi v těsně sousedící Hrabové, Radvanicích a Bartovicích a Vratimově.
„Na různých typech kotlů jsme spalovali různá paliva a stanovili měrné emise benzo(a)pyrenu, tedy kolik této znečišťující látky vyprodukují na tunu paliva. Na sledovaném území je asi tisíc domácností vytápěno tuhými palivy v malých kotlích. Porovnali jsme odhad produkce benzo(a)pyrenu z těchto domácností s oficiální bilancí hutního podniku ArcelorMittal,“ popisuje Jiří Horák z Výzkumného energetického centra.
Srovnání ukázalo, že tamní domácnosti společně dokážou vyrobit podobné množství emisí benzo(a)pyrenu, tedy silně karcinogenního polyaromatického uhlovodíku, jako velký hutní podnik.
Nejhorší situace je v Radvanicích
S podobnými závěry pracuje i krajský úřad. Má dva programy zlepšení kvality ovzduší – jeden pro aglomeraci Ostrava / Karviná / Frýdek-Místek, druhý pro takzvané Moravskoslezsko. V obou kotle figurují jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů benzo(a)pyrenu.
„Samotné vytápění domácností bez působení dalších stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší je schopné několikanásobně překročit imisní limit pro benzo(a)pyren,“ upřesňuje Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu.
Nejhorší situace ve znečištění benzo(a)pyrenem panuje v Ostravě-Radvanicích. Tam a v Přívoze bývají naměřeny každoročně nejvyšší koncentrace v republice.
„Překročení imisního limitu benzo(a)pyrenu je na většině stanic dáno víceméně rovnoměrným rozmístěním hlavního emisního zdroje této škodliviny, tedy vytápěním domácností,“ říká mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Připomíná ale také, že oblast je dlouhodobě zatížená polyaromáty i v létě, což dokládá dlouhodobě nepříznivou situaci.
Průmysl stále dominuje na Třinecku
V průmyslových oblastech však podle odborníků stále zůstává dominantní průmyslová výroba.
Zájem o výměnu kotlů
|
„Třeba v Polsku v Rybnické oblasti, kde je velké zastoupení topenišť na pevná paliva a není tolik těžkého průmyslu, nebo v obcích v podhůří Jeseníků je vliv domácích kotlů většinový. V nejvíce zasažených oblastech Moravskoslezského kraje bych ale produkci škodlivin z průmyslu a domácích topenišť nesrovnával,“ komentuje vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské Petr Jančík.
Jako příklad lokalit, kde průmysl dominuje, uvádí Třinecko či právě ostravské obvody Přívoz a Radvanice a Bartovice. V létě tam sice i přes průmyslovou produkci množství škodlivin výrazně klesá, důvodem však není malý vliv průmyslu, ale jiné rozptylové podmínky.
To platí i obecně pro prach. „Kdybychom lokální topeniště vypnuli v zimě, bude tam ovzduší pravděpodobně dále nevyhovující. V létě se průměr u jemného rozptýleného prachu v Bartovicích pohybuje okolo 30 mikrogramů na metr krychlový. V místech bez průmyslu je ale pod 20 mikrogramy,“ uvádí příklad Jančík.
