„Nejde přitom o akce, při kterých bychom je cíleně hledali,“ uvedl mluvčí strážníků Jindřich Machů. „Hlídky je sbírají průběžně jako třeba při kontrolách dětských hřišť a výjimkou nejsou ani situace, kdy na ně telefonicky upozorní nálezce, který si s nimi neví rady.“
Nejvíce, a to 601 jehel, letos strážníci našli v Moravské Ostravě, 316 jich narkomani pohodili v městském obvodu Ostrava-Zábřeh a 220 v Ostravě-Přívoze. Odhozených jehel by bylo mnohem víc, kdyby je z ulic nestahovali streetworkeři, tedy terénní pracovníci organizace Renarkon, kteří na Ostravsku pomáhají drogově závislým.
Ostravští strážníci nasbírali více injekčních jehel, občas je hlásí i děti |
„Letos jsme klientům na ulicích vyměnili přes 101 tisíc použitých injekčních setů za nové,“ řekl Jiří Vlček z Renarkonu, který s toxikomany spolupracuje již 25 let.
Ostravu mají streetworkeři rozdělenu na tři oblasti, a to centrum s Ostravou Přívozem, Ostravu-Jih a Porubu, ve kterých operují samostatné týmy terénních pracovníků.
„Každodenním pohybem v ulicích se snažíme navázat co nejtěsnější kontakt s klienty. Nosíme s sebou batohy se zdravotnickým materiálem, který používáme přímo na ulici. Budujeme si s nimi vzájemnou důvěru,“ popisuje Vlček. „Někteří nás kontaktují telefonem a domluví si schůzku na konkrétním místě, jiné potkáváme ve chvílích, kdy procházíme lokality, o kterých víme, že se v nich zdržují.“
„Chráníme většinovou společnost“
Uživatelé návykových látek dnes dávají podle Vlčka přednost výměně setu formou kus za kus. Stává se stále častěji, že přinášejí k výměně i více stříkaček, které přes den sami našli na ulici, protože vědí, že dostanou novou za každý odevzdaný kus. Jen na nich je, co s ní udělají.
„Nepodporujeme tím klienta v užívání drog,“ zdůrazňuje Vlček. „Chráníme většinovou společnost před dopady užívání drog a před šířením infekčních nemocí, jako je hepatitida typu C, která je nejfrekventovanějším onemocněním mezi narkomany sdílejícími stejné jehly.“
Během pár hodin našli ostravští strážníci sedmnáct použitých jehel |
Přesto se čas od času stane, že lidé v méně frekventovaných částech města na odhozené jehly narazí. Jako před rokem Silvie Malá z Ostravy, která tehdy hlídala dcerku hrající si na pískovišti v třebovickém parku.
„Četla jsem si knihu na lavičce opodál, když mě dcera zavolala, abych se šla podívat, co postavila. Vzala jsem to přes trávník, a protože jsem měla na nohou speciální boty s velmi tenkou podrážkou, zapíchla jsem si jehlu přímo do chodidla,“ popsala žena, která se okamžitě vydala na lékařskou pohotovost. Tam požádala o všechny potřebné rozbory krve.
Není třeba panikařit
„Krev mi odebírali dvakrát. Jednou hned na pohotovosti, podruhé to bylo za tři měsíce, abych si byla skutečně jista, že jsem se nenakazila. Ty hrůzy, které jsem tři měsíce po nocích zažívala, protože jsem nevěděla, zda jsem se nakazila, nebo ne, nikomu nepřeji,“ dodala.
Podle odborníků se pacientka rozhodla správně. Panické obavy ale člověk mít nemusí. „Virus HIV a žloutenky typu C mimo tělo rychle hynou. Pouze hepatitida typu B je schopna v zaschlé krvi přežívat dlouho a v jejím případě máme k dispozici očkování,“ ujistila primářka kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová.
Pozor na pohozené jehly. Po Praze jich je v Ostravě nejvíce |
Základní vyšetření po zranění odhozenou injekční jehlou nemusí lidé podle Petroušové absolvovat na pohotovosti. Stačí, aby navštívili ordinaci svého lékaře druhý den po zranění a nechali si odebrat krev na jaterní test a vyšetření žloutenky typu B, C a HIV.
„Nejasné případy a zraněné zdravotníky ošetřujeme u nás na klinice infekčního lékařství,“ dodala. Po prvních odběrech čekají pacienta další vyšetření po třech měsících, kdy uplyne inkubace všech uvedených nemocí, a v případě nákazy by již bylo zjevné, že se nakazil.
19. dubna 2017 |
