Během letošní zimy se smog Moravskoslezskému kraji vyhýbal (ilustrační snímek).

Během letošní zimy se smog Moravskoslezskému kraji vyhýbal (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Ostravsko mělo v ovzduší vůbec nejméně prachu v historii měření

  • 0
Historicky nejnižší zaznamenané průměrné zimní koncentrace polétavého prachu v kraji hlásí odborníci na kvalitu ovzduší za uplynulou zimní sezonu. Období snižování množství škodlivin ve vzduchu pokračuje i přesto, že se lokálně – hlavně koncem roku – projevilo přitápění pevnými palivy kvůli energetické krizi.

Odborníci i starostové obcí nejvíce trpících znečištěním se obávali důsledků energetické krize a návratu k pevným palivům. Hodnoty škodlivin však byly mimořádně příznivé.

„I v právě uplynulé zimě v Moravskoslezském kraji pokračoval pozitivní vývoj posledních let. Průměrné roční i zimní koncentrace znečišťujících látek, jako jsou jemné prachové částice a oxidy dusíku i síry, klesaly,“ poznamenala Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Doplnila, že trend je důsledkem prokazatelného snižování vypouštěných emisí ze všech hlavních typů zdrojů znečišťování ovzduší a relativně mírnějších zim.

Zimní sezona 2022/23 v kraji

Měřicí stanice v Ostravě-Radvanicích od října 2022 do konce března 2023 hlásí 32 dní s polétavým prachem nad průměrným denním limitem. Maximální naměřenou koncentrací bylo 94,5 mikrogramu na metr krychlový (limit je 50), a to 14. prosince 2022.

Pro Věřňovice na Karvinsku platí za tuto zimu 24 nadlimitních dnů s maximem 157,2 mikrogramu na metr krychlový, naměřeným 19. prosince 2022.

Ostravský Přívoz v zimě zažil 23 nadlimitních dní, Havířov 21, Rychvald 18 a například Karviná a Opava 17 dní. Naměřená maxima se pohybovala u dvojnásobku limitu.

„Od roku 2019 sledujeme jednoznačné snížení koncentrací hlavně u prachových částic. I při krátkodobě zhoršených rozptylových podmínkách jsou naměřené extrémní koncentrace výrazně nižší než v minulosti,“ upřesnila Krejčí.

Horší rozptylové podmínky v zimě kraj trápily v poslední čtvrtině loňského roku. „Hlavně v listopadu a v prosinci častěji docházelo k překračování denního imisního limitu pro PM10 (prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů – pozn. red.),“ sdělila Krejčí.

Například lidé ve Věřňovicích na Karvinsku v posledních dvou měsících roku dýchali nadlimitní množství prachu 15 dní, přičemž za celou zimu čelili 24 takovým dnům. Stanice v Ostravě-Radvanicích za listopad a prosinec hlásí dokonce 22 z celkových 32 nadlimitních dnů za zimní sezonu.

Znát bylo koncem roku i přitápění pevnými palivy, k němuž některé domácnosti donutily ceny energií.

„Lokálně se hlavně při zhoršených rozptylových podmínkách v závěru loňského roku projevilo zvýšení ukazatelů indikujících častější přitápění různými typy pevných paliv v některých domácnostech v souvislosti s probíhající energetickou krizí. Přesto se však kvalita ovzduší v závěru roku nezhoršila až na úroveň období před začátkem podporované obnovy domácích kotlů,“ poznamenala Blanka Krejčí.

Leden pak přinesl nadnormálně vysoké teploty a velmi dobré rozptylové podmínky, únor a březen byly průměrné. „Výsledkem jsou historicky nejnižší zaznamenané průměrné zimní koncentrace PM10 v našem kraji,“ dodala Krejčí.

Smogovou situaci tuto zimu nebylo třeba vyhlašovat. Ta poslední platila předloni v prosinci. „V posledních čtyřech uplynulých chladných polovinách roků, tedy od sezony 2019/2020, platila kvůli vysokým koncentracím suspendovaných částic PM10 pouze jedna smogová situace, a to v prosinci 2021 v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Trvala 58 hodin,“ připomněla Krejčí.

Lidé se vracejí k pevným palivům, odborníci očekávají v zimě horší ovzduší

Zlepšení potvrzují i starostové. „Očekávali jsme, že lidé budou kvůli cenám energií topit vším možným, ale nedělo se to a sezona určitě nebyla špatná,“ uvedl starosta Dětmarovic na Karvinsku Ladislav Rosman. Obec si sama nechává měřit kvalitu ovzduší a údaje zveřejňuje na webu. „Neporovnáváme čísla s předchozími sezonami, ale obecně byl letošní stav ovzduší poměrně slušný,“ dodal Rosman.

Také Pavel Buzek, starosta sousední Dolní Lutyně, na podzim čekal, co s ovzduším udělá energetická krize. „Lidé se kvůli cenám energií připravili a v zimě topili více dřevem. Ale pomohla i mírná zima a celkově byla situace dobrá,“ popsal.

Ještě více omezit vliv domácích kotlů na ovzduší by měla pátá výzva kotlíkových dotací, která v kraji odstartuje v létě. Dělit bude přes dvě stě milionů korun a jde o poslední možnost získat peníze před změnou legislativy, jež pod hrozbou až padesátitisícové pokuty zakáže od začátku září 2024 topit kotli 1. a 2. emisní třídy. „V Moravskoslezském kraji odhadujeme, že je nutné vyměnit ještě zhruba 25 tisíc takových kotlů,“ nastínila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.