Většinou méně než jedno procento nakažených zaměstnanců odhalují při povinném testování firmy v tomto regionu. Nákaza se podle jejich zástupců šíří při kontaktech jinde.
„Máme za sebou už pět kol plošného testování. V prvním kole bylo po potvrzení PCR testem pozitivně testovaných 0,5 procenta zaměstnanců, v dalších kolech toto číslo kleslo pod 0,3 procenta,“ přiblížil situaci v nošovické automobilce Hyundai její mluvčí Petr Michník. „Výsledky testování potvrzují naše dlouhodobé pozorování, že k přenosu nákazy v naší společnosti nedochází, pozitivní nálezy jsou vždy z různých částí firmy.“
K podobnému zjištění došli také ve společnosti Lanex Bolatice. „S pozitivními záchyty se pohybujeme stále do jednoho procenta, minulý týden nebyl žádný záchyt,“ přiblížil výsledky testování výkonný ředitel společnosti Lanex Martin Václavek
Méně než jedno procento nakažených hlásí i velké hutní firmy v kraji. „Testování se uskutečnilo formou samotestu pod dohledem nadřízených. Počet pozitivních testů se pohybuje pod 0,5 procenta, u části z nich ještě čekáme na potvrzení PCR testy,“ uvedla Barbora Černá Dvořáková, mluvčí ostravské huti Liberty, s tím, že stejným způsobem budou zaměstnance testovat i nadále.
Pozitivních je méně než jedno procento
„Ve třetím i čtvrtém kole se nám počet pozitivně testovaných zaměstnanců stabilizoval na 0,3 procenta, kontrolní PCR test následně pozitivitu vyloučil pouze u jednotek případů. Obdobná čísla vykazují i naše dceřiné společnosti,“ přidala Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren.
I třetí velká hutní firma v kraji, Vítkovice Steel, hlásí jen minimum pozitivně testovaných zaměstnanců. „Aktuálně máme devět pozitivních případů, v drtivé většině zjištěných mimo firemní testování v rámci PCR testů v návaznosti na karantény v rodinách. Stále se tak pohybujeme pod jedním procentem nakažených z celkového počtu zaměstnanců,“ popsala situaci mluvčí firmy Jana Dronská.
Pravidelné testování zaměstnanců přináší firmám v kraji i zvýšené náklady. Části z nich se podařilo zajistit zaměstnancům testování hrazené ze zdravotního pojištění, ne všechny ale měly takovou možnost.
Státní příspěvek náklady nepokryje
„Ceny testů mírně klesaly v návaznosti na objednané množství, ale lze to jen těžko vztahovat na tvrzení ministra průmyslu, že ceny testů půjdou dolů,“ přiblížil finanční pozadí povinného testování zaměstnanců ředitel nákupu skupiny BR Group Miroslav Kohút.
„Aby náklady pokryl státní příspěvek ve výši 60 korun, museli bychom nakupovat snad pouze nechvalně známé testy s malým záchytem pozitivity, a objednané množství by navíc muselo být stále velmi vysoké.“
Pomalé snižování ceny testů cítí také v dalších společnostech. „Nyní nám příspěvek státu na povinné testování pokryje pouze část nákladů, za testování zaplatíme navíc přibližně tři miliony korun měsíčně. Pro další období se nám povedlo zajistit levnější testy, kdy už by měl příspěvek státu pokrývat téměř celé náklady,“ vysvětlila mluvčí Liberty Ostrava.
Vyhráno ale nemají ani ve firmách, kterým se podařilo zajistit testování hrazené ze zdravotního pojištění. Do nákladů na testování je totiž nutno započíst i další položky. „Protože testování provádíme v pracovní době zaměstnanců, ztrácíme na produktivitě práce, což nám generuje vícenáklady, které v této chvíli stát nekompenzuje,“ vysvětlil Petr Skoček, personální ředitel společnosti Brose CZ.
