Modrásek černoskvrnný se od běžných modrásků liší nejen křídly s výraznými černými skvrnami, ale také jejich rozpětím tři a půl až čtyři centimetry, díky kterému je z nich největší.
„Tento druh vyhledává teplé, k jihu či západu obrácené svahy, které jsou paseny ovcemi, případně kravami nebo koňmi,“ přiblížil Lukáš Spitzer, entomolog Muzea regionu Valašsko, který mapování výskytu vedl.
Důvodů, proč se nyní populace tohoto motýla tak snížila, je podle něj hned několik.
„Přežití druhu je závislé na tradičním způsobu hospodářství. Stáda ovcí v současné době již prakticky zmizela a ta zbylá se pasou na nevhodných místech pro modráska,“ vysvětlil entomolog s tím, že modráskům nesvědčí ani strojové sečení luk.
U některých lokalit zase došlo k proměně na vzrostlý les nebo křoví. Modrásek je navíc během vývoje závislý na některých druzích mravenců, kteří v určité fázi vývoje housenek hrají roli adoptivních rodičů.
Ochrana může pomoci i dalším živočichům
Mapování výskytu se uskutečnilo ve valašské části Chráněné krajinné oblasti Beskydy v průběhu minulého roku, kde přírodovědci napočítali dohromady 906 jedinců.
„Objevili jsme dohromady téměř tři sta jednotlivých lokalit, kde se modrásek vyskytuje. Na většině z nich jsme však napočítali pouze pět až deset jedinců,“ okomentoval Spitzer.
V dalších letech pak sledování populace bude pokračovat ve vyšších polohách okolí obou Bečev, potoka Kněhyně a v okolí Javorníků.
Podle odborníků se jedná o jeden z druhů, na kterém jde dobře vidět, jak dobře příroda v dané oblasti funguje. „Výzkumy ukázaly, že ochranou modráska černoskvrnného můžeme pomoci také desítkám jiných druhů hmyzu a rostlin, které mají podobné nároky,“ zakončil entomolog.
