Kromě častějšího výskytu extrémního počasí, jako jsou tropické dny a přívalové deště, představuje velkou překážku v boji proti suchu také neschopnost krajiny zadržovat vodu.
Právě to intenzivně řeší také v chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO).
„Příroda v Beskydech zažila už mnoho zásahů. Máme upravené lesní toky, lesních cest stále přibývá a na mnoha místech pracovala těžká technika například při těžbě dřeva,“ přiblížil problematiku Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy. „Na takových místech je půda zhuštěná a voda, místo aby se vsákla, odteče pryč. Snadněji také eroduje.“
V Beskydech se proto zavádějí také protierozní opatření, kdy se půda kypří a upravuje za pomoci pásových bagrů. Od roku 2020 v oblasti vzniklo na dvacet kilometrů vodozádržných opatření na přibližovacích linkách, které slouží ke stahování dřeva. „Během jednoho roku zadrží na padesát tisíc kubíků vody,“ spočítal Kubín.
Na cestách se budují svodnice, které vodu při dešti odvádějí do porostu. „Tam je ale nutné načechrat zeminu, aby se voda vsákla do hlubších vrstev půdy, nebo vytvořit vsakovací tůně,“ vysvětlil správce s tím, že takových tůní už jen v Beskydech vybudovali na několik stovek.
Živočichové na změny reagují rychle
Jejich výstavbě se věnují také Lesy ČR. „V roce 2022 máme v plánu vybudovat 25 tůní nepravidelného tvaru v hodnotě 670 tisíc korun,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Z důvodu rozmnožování a zimování živočichů probíhá největší část stavby nyní v podzimních měsících, více než polovina je již dokončená.“
Lesní tůně kromě zadržení vody v krajině přispívají ke zvýšení druhové rozmanitosti organismů. „Jakmile živočichům dáte vhodné podmínky, zareagují velmi rychle. Například když jsme kopali tůně kousek od Bílé, tak už za pouhých 14 dní byly plné vody,“ sdělil Kubín. „Našli jsme tam také kuňku žlutobřichou, což je silně ohrožený a celoevropsky chráněný druh.“
Tato místa se stávají napajedly pro vysokou zvěř, která tak nemusí scházet k vysychajícím tokům. „Začínají se totiž vyskytovat potoky, které dříve bývaly celoročně zavodněné a dnes jsou po určitou část roku vyschlé,“ uvedl správce.
Podle něj je však nutné věnovat tůním pozornost dlouhodobě a po určité době se musí obnovovat. „Padá do nich listí i větvě, a tak mohou třeba po deseti letech zmizet. Peníze na jejich vytváření čerpáme z dotací ministerstva a Evropské unie,“ řekl Kubín.
Důležitá je i obnova lesa
Tůně a mokřady pomáhá budovat i kraj. „Vznikají ve zvláštně chráněných územích, o která se musíme starat podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ okomentovala za kraj Miroslava Chlebounová. „Před dokončením je nyní velký projekt odbahnění rybníka Štěpán, jehož součástí je i tvorba několika tůní.“
Lesy ČR pro nadcházející rok připravují opatření v hodnotě přibližně padesáti milionů korun. Chystají obnovu drobných vodních toků a stavbu malých nádrží i dalších tůní.
„Opatření se snažíme navrhovat také v místech, kde se dnes nachází rozsáhlé holiny po kůrovcové těžbě. Vytvoříme tím lepší podmínky pro obnovu lesa a hospodaření v něm,“ konstatovala Jouklová. „Největší z těchto akcí plánujeme v okresech Bruntál a Nový Jičín.“
Obnova lesa je rovněž velkým tématem. Lesníci se snaží vytvářet druhově rozmanitý les, v němž se nachází jak keře, tak byliny, aby měl několik pater. „Les udržuje vlhkost i chlad. V momentě, kdy je zdravý, je zdravá i půda, která má silnější vrstvu humusu,“ dodal Kubín. „Právě ta na sebe váže nejvíce vody a skvěle funguje i jako protipovodňová ochrana pro vesnice či města, která se nachází pod horami.“
