Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018)

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Odhalit kůrovce pomáhají vlastníkům lesů družicová mapa či sčítání brouků

  • 2
Dva projekty teď mají pomoci vlastníkům lesů včas odhalit a zlikvidovat kůrovce, kteří napadají smrkové porosty. Proto desítky lesníků pravidelně počítají v lese u lapačů lýkožrouty, aby jejich počty poté zanesli do portálu s názvem Kůrovcové info. Další lidé zase zpracovávají družicová data, aby na jejich podkladě aktualizovali kůrovcovou mapu.

Mapa je teprve v testovacím provozu. „Monitoruje období, kdy dochází k napadení stromů, a upozorňuje na šíření lýkožrouta smrkového do okolí. Ukazuje také výskyt suchých a čerstvě vytěžených smrkových porostů, riziková místa pro šíření kůrovce, která vyžadují takzvanou nahodilou těžbu, i lokality, kde se kácení zanedbává,“ sdělil Štěpán Křístek, zástupce ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ve Frýdku-Místku, který se na vývoji kůrovcové mapy podílí.

„Rozlišení jsme přizpůsobili tak, aby si bylo možné přiblížit porost o rozloze 100 metrů čtverečních. Někteří majitelé lesa mají pozemky ve větší vzdálenosti od bydliště a mohou si je tak hlídat a včas podchytit ohrožená místa,“ poznamenal Křístek.

Podle něj je web zatím v testovacím provozu, protože se pracuje na ověřování dat, nakolik informace získané z družic korespondují se skutečností.

„Sbíráme proto údaje a mapu neustále upřesňujeme. Obzvláště ve smíšených porostech však nemusí zobrazit všechny jedince a hloučky smrků, potenciálně napadené či jinak rizikové pro šíření brouka,“ vysvětlil Křístek.

Až sto tisíc brouků v lapači

Portál Kůrovcové info se věnuje aktivitě kůrovce. Lesníci co 7 až 10 dní míří k lapačům a brouky v nich počítají a zaznamenají.

„V mnoha regionech se výrazně zvýšily průměrné odchyty na odchytových místech. Na některých napočítají respondenti výjimečně i doposud nepředstavitelné desítky tisíc jedinců brouků. Naměřené maximum je sto tisíc, přičemž běžný stav v hospodářském lese se pohybuje v řádu desítek až stovek, maximálně tisíců kůrovců v oblastech s počínajícím přemnožením,“ zmínil spoluautor projektu Jan Příhoda.

V roce 2019 se do počítání lýkožroutů zapojilo 168 respondentů, kteří celkem obhospodařují 366 odchytových míst.

Na portálu je vidět, že v kraji je kulminace odchytu kůrovce stále hodně vysoká. Kromě okresu Nový Jičín mají všechny červené označení, což znamená přes 6 tisíc brouků na lapač.

„Portál sleduje hlavně průběh rojení lesních škůdců. Nyní už máme výsledky z jarního pozorování. To začalo podobně jako v minulém roce počátkem dubna, avšak bylo intenzivnější. Pak naštěstí letovou aktivitu brouka dvakrát omezilo chladné a deštivé počasí. Odhadujeme proto, že se nebude opakovat minulý rok, kdy kůrovec dokončil založení třetí generace a zcela výjimečně i čtvrté,“ popisuje Příhoda.

„Jelikož jsou lapače závislé na mnoha faktorech od expozice přes oslunění, přítomnost aktivních kůrovcových stromů či větru až po jejich počet na odchytovém místě, nelze data považovat za absolutní, ale spíše za pomocné vodítko,“ upozorňuje.

Nejpostiženější zůstává východ a sever kraje

Kůrovcová kalamita je v Moravskoslezském kraji za maximem. Nejpostiženějšími oblastmi stále zůstává okolí Města Albrechtic, Bruntálsko a Jablunkovsko. „Na Bruntálsku jsme letos vytěžili do konce července 114 tisíc metrů krychlových, což je necelých čtyřicet procent roku 2018, na Albrechticku 230 tisíc kubíků, což činí zhruba o třicet procent méně než vloni, a na Jablunkovsku 180 tisíc kubíků čili o asi dvacet procent méně než před rokem,“ vypočítává Václav Bendl z Lesů ČR. „Dohromady to dělá v Moravskoslezském kraji 503 tisíc metrů krychlových pokácených stromů. Z čísel je zřejmé, že naprostá většina se týká těchto tří oblastí.“ 

Těžbu ovlivňuje hlavně sucho. „Nejméně jsme káceli v chladnějších a lépe vodou zásobených místech, jako jsou návětrné strany hor nebo nížiny s minimálním podílem smrku, například v okolí Ostravy. Někde není problém s kůrovcem tak vážný, protože ho řeší od 90. letech minulého století a rostou tam už bohatší druhové porosty. Třeba na Vítkovsku a Opavsku,“ konstatuje Bendl.