Obavy několika stovek horníků, kteří s nervozitou vyčkávají blížící se rok 2017, kdy má skončit těžba na šachtách Staříč a Chlebovice na Frýdecko-Místecku, nemusí být naplněny.
Namísto často bezvýsledného hledání nové práce by totiž mohli zamířit dříve do důchodu. Ve čtvrtek se za dřívější odchody postavil při návštěvě Dolu Lazy na Karvinsku také místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
„Horníci by do důchodu měli chodit dříve, jejich zdravotní stav je horší než u zbytku populace a dožívají se i nižšího věku,“ argumentoval pro dřívější odchody předseda hornických odborů Jan Sábel.
Důl Paskov - místo, o kterém se stále více hovoří, někdy hodně emotivně. (18. září 2013)
A při jednání se členem vlády jej podpořil také odborový předák OKD Jaroslav Pytlík.
„Těží se i kilometr pod zemí a k tomu patří vysoká teplota, vlhkost, vibrace nebo prach. To všechno se na zdraví horníků projevuje. Zatímco v roce 2012 jsme evidovali okolo 60 případů chorob z povolání, v loňském roce jich bylo už 120. Průměrný věk odchodu do důchodu se přitom zvyšuje. V šedesáti letech už je pak pro mnohé těžké pracovat na šachtě, proto by alespoň o pět let posunutý odchod do důchodu rozhodně pomohl.“
Spor kolem hornických důchodů nabral na síle v posledních dvou letech, kdy se začal řešit osud havířů z dolu Paskov, který chce společnost OKD uzavřít. Hlavně starší havíři by hledali novou práci jen těžko, řešením by byly právě předčasné odchody do důchodu.
Tomu ovšem brání nařízení vlády, které omezuje sčítání odpracovaných směn v podzemí rokem 2008. Kdo do té doby odpracoval 3 300 směn v podzemí a zhruba sedmnáct let na šachtě, má nárok na předčasný důchod. Kdo ale stanoveného počtu směn dosáhl až po roce 2009, má smůlu.
A právě změnu nařízení vlády, která by se měla projednávat už příští týden, chtějí odboráři prosadit. Kvůli tomu si pozvali také místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Ten jim podporu změny přislíbil.
„Je nespravedlivé, aby horníci žili v jiných podmínkách, než jejich předchůdci. Že by ti dříve narození mohli jít do důchodu dříve, a nyní už ne,“ sdělil po schůzce s odboráři.
Pokud by vláda své nařízení změnila, dotklo by se to zhruba pěti set horníků ze společnosti OKD. To ovšem neřeší problém, před kterým stojí region kvůli plánovanému útlumu těžby nejen na Dole Paskov, ale po roce 2020 i na šachtách v karvinské části revíru. Ze současných zhruba jedenácti tisíc zaměstnanců by totiž z OKD měla odejít větší polovina. A na to v současnosti není trh práce v Moravskoslezském kraji připraven, jen na úřadech práce je registrováno přes 80 tisíc lidí.
Druhý cíl zástupců horníků, změna důchodového zákona, se ale odborářům prosadit podle všeho nepodaří. Výrazně neurčitý byl v tomto směru také vicepremiér.
