Poškrábaný lak, zrezavělé a odlomené kovové součástky, pokřivené stěny vagonů. V takovém stavu se do Vagonářského muzea vrátila část exponátů, které předloni v srpnu ukradla pětičlenná skupina zlodějů.
"Nechápu, proč to ti zloději vlastně ukradli," podivuje se vedoucí muzea Martin Šmída a dodává, že vláčky jsou pro jejich jedinečnost neprodejné.
Modeláři podle něj nechtějí model vlastnit a nepochlubit se jím. "Pokud se kradené modely objeví někde vystavené, dozvíme se o tom," říká Šmída. Navíc zloději modely vlaků svým zacházením značně poškodili. Při kradení pospíchali a všechno házeli do velkých tašek.
Kdo kradl v muzeuGang zlodějů řádil u nás i v Německu. Skupina pachatelů z Ostravska, která v srpnu 2008 vykradla muzeum ve Studénce, se na modely specializovala. Na svědomí měla vloupání do modelářských prodejen a železničních muzeí nejen u nás, ale i v Německu. Gang během svého působení napáchal škodu za sedm milionů korun. Policie pětici mužů dopadla a obvinila v září 2009. Dva z nich skončili ve vazbě, ostatní jsou stíháni na svobodě. |
Zpátky v muzeu jsou všechny "velké" modely. Velké proto, že jsou postavené v měřítku 1:10. Nejhodnotnější z nich je parní lokomotiva Olmütz, jejíž cena byla vyčíslena na 175 tisíc korun.
Škody jsou na ní veliké, celá její přední část je téměř ulomená. Moc nechybělo a mašinka mohla být na dva kusy. Nyní čeká na opravu.
"Zrovna renovujeme tendr na dříví a osobní vůz třetí třídy," informuje Šmída. Město uvolnilo peníze na výrobu úplně nové lokomotivy. Zároveň probíhá výroba kopií osobních vagónů.
Nakonec tak budou mít v muzeu dvě sady "velkých" modelů vlaků. Časově náročnou práci na modelech dělá Helmut Priviczer, původně zaměstnanec vagonky, nyní důchodce.
Díky šikovným rukám pana Priviczera jsou kopie ještě hezčí než originály. A tak muzeum zatím neví, kterou sadu umístí do expozice, a kterou použije pro svou prezentaci na výstavách.
V muzeu dosud chybí celá sestava elektrických motorových jednotek, které vyráběla jenom vagonka ve Studénce.
"Vyráběny byly čtyři typy - a tyto čtyři typy jsme v muzeu opravdu měli," vysvětluje Martin Šmída. Protože je to celá sběratelská série, mají tyto modely velkou hodnotu. Ne finanční, ale sbírkovou.
Modely tří typů vlaků jsou totiž jedinečné, existuje pouze jeden originál. I když se čtvrtý typ, který dnes známe pod názvem City Elefant, jako model vyrábí, nikdo, kromě muzea, nemohl vlastnit celou sadu "motoráčků". Jestli se i tyto modely podaří do muzea vrátit, zatím nikdo neví.
