Další města v Moravskoslezském kraji chtějí zarazit doplatky na bydlení

Zájem o bezdoplatkové zóny v Moravskoslezském kraji raketově roste. Žádostí přibývá, města usilují o co největší rozsah. Bruntál chce mít bez doplatků polovinu města, Orlová město celé.

(ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Radní Bruntálu chtějí zarazit vyplácení doplatků na bydlení nově příchozím nájemníkům v dalších více než padesáti lokalitách. Opatření se dotkne vybraných ulic napříč celým městem.

„Jedná se o ulice s bytovými domy, je to asi jedna třetina všech ulic Bruntálu. S již dříve schválenými zónami to bude zhruba polovina bruntálských ulic,“ upřesnil mluvčí města Jiří Ondrášek.

V Bruntále už totiž opatření v třiadvaceti ulicích platí. Radnice chce rozšířením zastavit příliv sociálně slabých, kteří se stěhují do bytů skupovaných spekulanty napříč celým městem. Opatření má snížit počty konfliktů, přestupků i trestné činnosti v okolí těchto domů a bytů.

Orlová rozdělila město na jedenáct zón

„Soukromí vlastníci se nesoustředí na jednu lokalitu, různě skupují byty a podíly v domech. Co neřeší stát, musí města a obce řešit samy,“ uvedl starosta Bruntálu Petr Rys.

Bezdoplatkové zóny

• Prvně v Moravskoslezském kraji vyhlásil bezdoplatkovou zónu Bohumín koncem roku 2017.
• Od ledna 2018 nedostávají doplatek noví obyvatelé čtyř domů ve třech ulicích ve Frýdku-Místku.
• Se dvěma ulicemi následovala v únoru Karviná, od září tam opatření platí v celých částech města.
• Nejprve pro jednu, pak pro dalších dvaadvacet ulic se podařilo vyhlášku letos prosadit Bruntálu.
• Prvním obvodem Ostravy s tímto opatřením jsou Michálkovice.

Z celého svého území chce obchod se sociálním bydlením vytlačit Orlová. Zastupitelé se na tom shodli na posledním jednání.

„Město jsme rozdělili na jedenáct zón, pokrývají celé jeho území. Sociálně slabých závislých na doplatcích přibývá, s problémy se potýkáme plošně,“ vysvětlil starosta Tomáš Kuča.

Doplnil, že silným impulzem bylo vyhlášení zón okolo. Bohumín a Karviná už je mají, Havířov žádá.

„Nechceme se stát jediným místem, kam se budou lidé stěhovat, když v okolí doplatky dostávat nebudou,“ dodal Kuča.

Čeká se na posudky kriminality

Do jedenácti zón svou plochu Orlová rozdělila, aby v případě, že některá neuspěje, byly povoleny aspoň ostatní.

Havířov žádá o zónu v jedné ulici. „Jde o ulici Letní v Šumbarku a o vybrané vchody v ní,“ řekla mluvčí města Jana Kriš s tím, že se právě čeká na posudky v oblasti kriminality a sociálních problémů v lokalitě.

Stejnou cestu zvolil i Vítkov na Opavsku, jenž má také podanou žádost a čeká na výsledek. „Vybrali jsme konkrétní místa v centru, kde jsou potíže, několik čísel popisných,“ řekl starosta Pavel Smolka.

Výše doplatků už několik let klesá

Místo původních čtyř rovnou o sedm zón žádá ostravský obvod Jih. Po neúspěchu se znovu pokouší prosadit opatření na čtyřech místech Jihu a nově třech na Dubině, a to i na základě žádostí občanů.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Například Karviné se podstatné rozšíření zón prosadit podařilo a od poloviny září je tam bez doplatků významná část města. Týká se městských částí Mizerov, Hranice a Ráj a zasahuje i do Nového Města a Fryštátu. Podle mluvčího města Lukáše Hudečka je už ze zkušeností z lokalit, které přišly o doplatky v únoru, znát, že se tam stěhuje méně sociálně slabých, a město má informace, že majitelé se začínají ubytovacích prostor zbavovat.

Na doplatky do regionu míří stovky milionů, částka ale klesá. Loni byla celková částka 637 milionů korun, o rok dříve 739,8 milionu a v roce 2015 786,4 milionu. Letos do konce srpna úřad práce na doplatcích v kraji vydal 348,8 milionu.