Štramberští projevili obavy zejména z prohloubení lomu, což může přinést jeho okolí ztrátu spodní vody, z toho, že se má v novém provozu spalovat uhlí, a také z možného nárůstu nákladní dopravy.
Společnost LB Cemix chce v areálu lomu Kotouč, který zde provozuje, postavit cementárnu, ve které by se zpracovával v místě vytěžený materiál. „Aby se taková investice vyplatila, chceme zároveň rozšířit těžbu v lomu a využít tak v nejvyšší možné míře zdejší ložisko,“ vysvětlil Daniel Bubák, který pro LB Cemix zpracovával posudek EIA.
Oblast těžby v lomu by se tak měla rozšířit nejen plošně, a to o sedm hektarů směrem ke štramberské části Kozina, ale také do hloubky. Z dnes povolené hranice 270 metrů nad mořem až na úroveň 220 metrů nad mořem.
A prohloubení těžby se obyvatelé Štramberka obávají nejvíce. V minulosti ji zdejší zastupitelé dvakrát zamítli, poprvé v roce 2003, naposledy před dvěma lety, kdy neschválili společnosti LB Cemix plán na rozšíření těžby ve zdejším lomu. Tehdy Česká geologická společnost městu Štramberk doporučila, že „obavy z hydrogeologických následků zahloubení lomu na kótu 220 m n. m. nelze podcenit“.
„Už jsme vám prohloubení těžby odmítli, přijde mi, že to jiným způsobem zkoušíte znovu,“ upozornil na pondělní schůzi bývalý starosta Štramberku David Plandor.
Město má navíc k dispozici hydrogeologický model z roku 2003, který připouští ovlivnění podzemních vod prakticky na celém území Štramberku. V nové studii se ale píše o ovlivnění podzemní vody pouze do hranice 600 metrů od lomu. „Pokud modelujeme těžbu na kótu 220 metrů, nelze vyloučit ovlivnění studní,“ připustil v pondělí zpracovatel současné hydrogeologické studie Pavel Ondráček.
„Uhlí u cementárské výroby? Žádný šunt“
Místním lidem se nelíbí ani další aspekty záměru. „Celá Evropa dnes mluví o uhlíkových emisích, a my si tu máme nechat postavit cementárnu, ve které se bude spalovat místo plynu uhlí,“ zajímalo také v debatě místní obyvatele.
„Máte pravdu, že plyn je čistý, i co se týká přepravy, ale zase je tam vyšší produkce oxidů dusíku. Dnes mají cementárny, co spalují uhlí, jen minimální úlety, prakticky na úrovni rodinného domu,“ hájil záměr ředitel závodu Kotouč Josef Jurák. „U cementárenské výroby se musí používat nízkosirnaté a nízkovýhřevné uhlí, čili žádný šunt,“ uvedl Jurák a připomněl i přínosy záměru, například výrazný pokles nákladní dopravy.
„Tím, že se bude vápenec zpracovávat přímo tady, bude se vozit méně materiálu. Místo dosavadních 164 jízd nákladních vozů za den to bude pouze 100 jízd denně,“ osvětlil Jurák.
V současné době se chýlí k závěru proces EIA hodnotící dopady nového provozu na životní prostředí. K němu se nyní může vyjádřit i město Štramberk, což se má stát na mimořádném zasedání zastupitelstva v pondělí 11. listopadu, a také další okolní obce.
