„Na Pradědu uhodí dvanáct až patnáct blesků ročně. Na Lysé hoře je to podobné,“ uvedla Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.
„Bouřky jsou na nejvyšší hoře Beskyd rozhodně intenzivnější než v nižších polohách. Neplatí však, že se blesky pokaždé trefí do vysílače, protože ční nad vrcholem. Často udeří někde do boku hory pod ním,“ sdělil Roman Volný z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, která má na Lysé hoře měřicí stanici.
S tím souhlasil i vedoucí vysílače Petr Lukeš z Českých Radiokomunikací. „Vysílač je konstruovaný tak, že blesky sjíždějí po jeho povrchu. Velké škody na něm bouřky nepáchají, to spíše na technologiích a zařízeních v okolí,“ řekl Lukeš.
V Jeseníkách blesk uhodil dvakrát na stejném místě
Na úbočí hory Vozka v Hrubém Jeseníku, vysoké 1 377 metrů, se blesk strefil dvakrát do stejného místa. „Poprvé zabil mladého kluka, dva roky na to jsme tam ošetřovali dva manžele. Žena se po zásahu naštěstí probrala a šla zavolat pomoc. Nepamatuji, že by se v Jeseníkách někde něco podobného opakovaně stalo,“ konstatoval vedoucí jesenické horské služby Michal Klimeš.
Známou lokalitou, kterou si blesky oblíbily, je i Vendryně na Frýdecko-Místecku. Místu se říká Vendryňské zadky. „Otec mi vykládal, že v roce 1912, kdy se tam začaly stavět nové chalupy, blesk do jedné uhodil. Zabil zvířata, tesaře. V roce 2011 zasáhl výboj tamtéž novou dřevěnici. Shořela. Druhé dřevěné stavení, které nedávno vzplálo opět od blesku, leží asi kilometr odtud. V tomto případě jsem se i divil, protože dům obklopují vysoké stromy. Vendryňské zadky jsou na kopci. Možná jeho podloží obsahuje železo, a proto ho blesky vyhledávají,“ řekl bývalý starosta obce a pamětník Rudolf Bilko.
Vendryňští také vzpomínají, že kdysi pozabíjel výboj v Zadkách spoustu ovcí, které se tam pásly.
Při bouřce si dejte pozor také na mokrou trávu
Podle meteorologů je ale zažité tvrzení, že blesk zásadně udeří jen do nejvyšších bodů v krajině, dávno vyvráceno. „Pokud bude na louce stát osamocený strom, pak se terčem zřejmě stane on. Ale případů, kdy blesk zasáhl například člověka nebo stavení, kolem kterého byly mnohem vyšší objekty, už je spousta,“ poznamenal Volný.
Podle Veleslava Macha z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB kromě vyvýšených předmětů v krajině není v půdě nic, co by přitahovalo blesky častěji. „Na nějaký obsah železa v zemi bych nesázel. Bude ho zanedbatelné množství. Když prší, je mokro, tak je vodivé všechno. Vyvýšené předměty, komíny, vysoké stavby, tam se dá úder předpokládat. V případě pasoucích se zvířat na kopci se mohlo prostě stát, že bohužel stála na mokré trávě,“ přiblížil Mach.
