(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Bezdoplatkových zón v kraji přibývá. Města už vidí první výsledky

  • 10
Příliv lidí na dávkách chce v Moravskoslezském kraji zastavit i Vítkov, Orlová a Bruntál. A to na základě zkušeností z Bohumína, kde si zavedení zóny pochvalují, ubytovnám prý ubývá nájemníků.

Drobné krádeže, žebrání, povyk, znečišťování ulic. Vítkov se potýká s desítkami přestupků a zvýšenou kriminalitou v okolí tamní ubytovny pro sociálně slabé. Změnit to chce vyhlášením bezdoplatkové zóny, kde by nově přistěhovalí už nedostali takzvaný doplatek na bydlení. 

Vlna zájmu o podobné oblasti v Moravskoslezském kraji razantně narůstá, žádost nově podal Bruntál, opatření chystá i Orlová.

„Vymezili jsme lokalitu okolo autobusového nádraží, týká se pěti čísel popisných. Chceme zabránit časté obměně lidí a přílivu nových. V dubnu to projednají zastupitelé,“ uvedl starosta Vítkova Pavel Smolka. Předpokládá, že opatření zastupitelstvem projde, město dlouhodobě trápí problémy spojené s ubytovacím byznysem.

V Bruntálu zóna zasáhne do desítek ulic

Rovnou ve dvaadvaceti ulicích chce takzvanou oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů vyhlásit Bruntál. Jde o ulice, v nichž se nacházejí bytové domy, a město tím chce zamezit dalšímu spekulativnímu skupování bytů a jejich účelovému pronajímání lidem na dávkách.

„Když nově přistěhovalý nájemník nemusí do práce a často chodí spát až v době, kdy jeho soused vstává do zaměstnání, nemůže to dělat dobrotu. Je to důsledek systému, který umožňuje spekulantům živit se na příjmu ze sociálních dávek určených pro některé skupiny lidí. My chceme maximálně využít nových zákonných možností, jak tomu zabránit,“ komentoval starosta Bruntálu Petr Rys.

Bruntál poukazuje i na to, že stát na doplatcích vyplácí příliš velké peníze. „Místně obvyklá výše nájmů, použitá úřadem práce ke stanovení výměry doplatku na bydlení v Bruntálu, představuje prakticky dvojnásobek průměrné výše nájemného v městských bytech,“ uvedl mluvčí radnice Jiří Ondrášek.

Vymezení ulic probírají s policisty

Také Orlová dělá první kroky k omezení přílivu sociálně slabých a znemožnění zneužívání jejich sociálních dávek. Město začalo jednat o vymezení ulic, které by se bezdoplatkovými zónami mohly stát. „Právě jednáme s policií a úřadem práce, abychom vytipovali konkrétní lokality, kde by zóny mohly vzniknout,“ upřesnil starosta Orlové Tomáš Kuča.

Síť bezdoplatkových zón by se tak v kraji podstatně rozšířila. Za pouhé tři měsíce od doby, kdy jako první zóny vyhlásil Bohumín, nedostanou doplatek na bydlení ani noví obyvatelé vybraných ulic Frýdku-Místku a Karviné. V Karviné se navíc chystají již vyhlášené zóny razantně rozšířit. Zatím tam oblast zahrnuje jen zlomek města a platí pro dvě menší ubytovny. 

Podle nového záměru radních by měla pokrývat většinu města. „Bezdoplatkové zóny rozšíříme na další městské části, a to Mizerov, Hranice, Ráj a části Fryštátu a Nového Města. Chceme tím ochránit zdravé části města od obchodu s chudobou,“ vysvětlil primátor Jan Wolf. S rozšířením zón město počítá do tří měsíců.

Ostravské části vznik zóny nepovolili

S neúspěchem se setkala Moravská Ostrava a Přívoz, která chtěla zóny dvě. „Ze strany státní správy bylo opatření zamítnuto, a to vzhledem ke stanoviskům především Policie ČR,“ uvedla mluvčí obvodu Jana Pondělíčková. 

V oblasti se neprokázalo výraznější narušování veřejného pořádku a trestná činnost. Jedna z ubytoven mezitím skončila, okolí ostatních obvod dál sleduje. Pro samosprávy jde zatím o jedinou zbraň v boji s ubytovacím byznysem.

Bohumín už vidí první změny. O doplatek tam od ledna zažádala pouze jedna rodina. „Ten jí ale úřad práce kvůli bezdoplatkové zóně nepřiznal. Rodina v ubytovně bydlí, ovšem bez doplatku. Máme také informace, že se z daných lokalit odstěhovalo 14 lidí a na jejich místa noví bezpříjmoví nepřišli,“ uvedl starosta Petr Vícha. Dodal, že i v bývalém hotelu Grand na pěší zóně, který je ubytovnou, ubylo nájemníků. „Tam, kde dříve bydleli dva, má teď každý svůj pokoj,“ řekl.

Zóny mají ale i své odpůrce. „Vyhláška je slepé řešení a neptá se na individuální situaci a problémy. Nejhůře dopadne na ty nejslabší, již mají nejméně možností se bránit a hledat bydlení jinde,“ řekl pro iDNES. cz Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování.