Jan Gottwald je nejen varhaník, ale také organolog, rozumí tudíž varhanám i technicky a konstrukčně. | foto: Ondřej Zuntych, MF DNES

Varhany vyžadují respekt, všude nejde hrát stejné známé hity, říká organolog

  • 0
Ačkoli má být advent časem zklidnění, pro varhaníky to úplně neplatí. Už se začátkem prosince měl olomoucký varhaník a organolog Jan Gottwald víc napilno než jindy. Hraní ovšem bere do velké míry jako službu, a tak se snaží vyjít všem vstříc. Místo velkých výdělků ho potěší, když na koncert přijdou lidé.

„Jde o to, získat místní nadšence. Vznik varhan stál předky často nějakou oběť a musíme s jejich odkazem pracovat,“ říká s tím, že je škoda, když se někde nástroj nevyužívá.

Letošní advent byl nejkratší možný, olomoucký varhaník měl během něj pět koncertů včetně výjezdu do Německa se sborem. K tomu zůstaly běžné povinnosti, jako je úvazek na Slovanském gymnáziu a v ZUŠ Žerotín nebo starost o varhany v olomoucké arcidiecézi.

„Letos jsem se ještě uvázal i na výpomoc ke sv. Mořici, takže mě denně čekaly roráty (ranní mariánské mše v době adventní – pozn. red.) v šest hodin ráno,“ podotýká. Liturgicky už tak pro něj začal nový rok.

Ostatně s kolegy víc žijí církevní rok než ten kalendářní. „I písně v kancionálech většinou začínají adventem,“ vysvětluje.

V Olomouci se počet varhaníků, kteří mají hraní honorované, pohybuje kolem tří, ačkoli na uživení to není. Na rozdíl třeba od německy mluvících zemí, kde je placený varhaník běžný jev i u menších kostelů.

„Na místa dělají konkurzy, je vyžadováno vzdělání, diplomy, kurzy. Mám tam několik spolužáků, jsme v kontaktu. U nás je to spíš na dobrovolnické bázi,“ popisuje Gottwald.

Dohlíží celkem na tisíc nástrojů

Ještě po druhé světové válce přitom byla situace v českých zemích obdobná. Když varhaník prošel výběrem, měl nárok na mzdu nebo byt, často i v případě venkova. Ostatně varhany byly – a dodnes mnohde jsou – váženým dědictvím.

„Vezměte si, že v řadě obcí je to jejich nejcennější hudební nástroj. Varhanám se nedá konkurovat. V kronikách jsou záznamy, jak na ně před sto či dvěma sty lety sbírali peníze. Je to odkaz, s nímž musíme pracovat, není důvod ho zanedbávat,“ dodává muž, který je kromě hráče též organologem, tedy znalcem a správcem varhan. Rozumí jim tudíž i technicky a konstrukčně.

Královskému harmoniu vadila vlhkost, jeřáb ho přestěhoval na kůr chrámu

V arcidiecézi se 420 farnostmi pod něj spadá na tisíc nástrojů, což ale nemusejí být vždy jen varhany. Ačkoli už jich zdokumentoval stovky, všude se zatím nepodíval.

„Většinu jsem viděl, někam se dostanu i díky koncertům. Máme tady už několikaletý projekt Varhany Hané, kdy se koncertuje na zrestaurovaných nástrojích. Je jich opravdu hodně, ovšem ne všude mají varhaníka nebo lidi schopné zorganizovat takovou akci, tudíž je potřeba motivovat,“ říká Gottwald.

„Na druhou stranu, když uděláte jeden dva varhanní koncerty, například benefičně či s farností, případně obcí, bývají akce i výdělečné,“ dodává. Specifikem je, že na rozdíl třeba od klavíru se jednotlivé nástroje různě odlišují.

„Někteří varhanáři jich postavili desítky a našli bychom tak někde varhany, které vizuálně nebo dispozičně působí stejně. Jenže určitě nebudou ve stejném kostele a každý prostor je akusticky jiný, takže s tím člověk musí umět pracovat,“ podotýká znalec.

Ortopedi říkají, že posez u varhan je nezdravý

Na koncerty proto jezdí i s několikahodinovým předstihem. Zejména pokud doprovází zpěváky nebo instrumentalisty na nové místo. Práce varhaníka totiž znamená též starost o dramaturgii, pěvecký sbor, nácvik. Varhaník tak doma moc nepobude, svátky bývají bez rodiny.

„Na konzervatořích a akademiích je student připravován spíš na dráhu koncertního umělce, ale v církevním prostředí je toho mnohem víc. V zahraničí mají jiný přístup, což je i nepřerušenou kontinuitou, na rozdíl od čtyřicetileté mezery u nás,“ připomíná Gottwald úpadek způsobený komunistickým režimem. Stav se ale postupně zlepšuje.

Unikátní varhany z kostela svatého Vavřince čeká první generální oprava

Hraní na varhany je náročné i fyzicky, a to nejen kvůli chladu na kůru ve starých kostelích a chrámech.

„Části kolegů zima bývá, mně už ne, ale některé stavby jsou vlhké a delší pobyt tam není úplně příjemný. Nejhorší bývají mrazy v lednu či únoru,“ přibližuje organolog.

„Druhá věc je, že ortopedi říkají, že posez u varhan je nezdravý. Nohama nehrajete pořád, takže jsou ve vzduchu, k tomu jste v mírném předklonu, vlastně v neustálém náklonu, pořád vyvažujete. Řada varhaníků má tak na stáří problémy s opěrným systémem,“ dodává.

Jednotlivým nástrojům odpovídá i repertoár, v každé hudební epoše se stavěly jinak. Farnosti a organizátoři koncertů se to snaží zohledňovat.

„Aby se nehrály pořád jen stejné hity, jedno jakým způsobem na jedno jaké varhany,“ uzavírá Gottwald.

Při obnově olomouckého kostela sv. Mořice pomáhaly i drony

23. března 2022

,