„Demontujeme hrací stůl, dřevěné i kovové píšťaly a všechny další prvky,“ popsal varhanář. Vše kromě varhanní skříně odveze do své dílny v Hodoníně, kde varhany projdou pečlivou renovací.
Píšťal je v nástroji přibližně pět stovek od miniaturních trubiček po mohutné kusy. Většina je kovových, ale některé jsou i dřevěné. Ty ze slitiny cínu, olova a zinku mají ostřejší zvuk, dřevěné vydávají jemnější a měkčí tóny.
„Všechny píšťaly se musejí pečlivě vyčistit, velké kovové píšťaly bude potřeba vyrovnat a opravit, na dřevěných opravit praskliny a zlikvidovat na nich červotoče,“ vysvětlil Stehlík. Proběhne rovněž renovace funkčních částí.
„Varhany by mohly hrát už o Vánocích, ale není to jisté. Opravy varhanní skříně a ochrana proti červotočům se budou dělat příští rok,“ řekl Stehlík.
Varhany vytvořili bratři Braunerové
Sobotínské varhany jsou dílem věhlasné varhanářské firmy Bratři Braunerové z Uničova na Olomoucku.
„Nástroje od bratří Braunerů jsou hodně specifické. Nešli ve šlépějích žádných varhanářů. Razili svou cestu. Díky tomu, že byli technicky velmi zdatní, přinesli řadu vylepšení, která si také nechali patentovat a používali je jako jediní,“ přiblížil varhanář.
„Jde o mimořádně cenné varhany. Zvláště hodnotná je jejich zvuková stránka,“ vyzdvihl organolog olomoucké arcidiecéze Jan Gottwald.
Bratři Braunerové působili v posledních desetiletích 19. a v první čtvrtině 20. století. Vyrobili řadu nástrojů především pro chrámy na Moravě.
Například pro kostel svatého Michala v Olomouci, svatého Bartoloměje v Zábřehu nebo svatého Tomáše z Canterbury v Mohelnici.
Jejich varhany jsou i na hradě Bouzov. Svou stopu zanechali také v Čechách a v Rakousku, například ve Velké synagoze v Plzni nebo v Schönbrunnu ve Vídni.
