Za akci Asanace padla podmínka, vyštvaný chartista se spravedlnosti nedožil

Dvouletý podmíněný trest uložil prostějovský soud bývalému zástupci náčelníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Pavlu Burešovi za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. Spravedlnosti se tak rodina Hanzlíkova dočkala po 40 letech.

„Sám disident Petr Hanzlík se jí však již nedožil,“ řekla zmocněnkyně rodiny Petra Gerlichová.

„Případem se soud zabýval v pondělí, kdy schválil dohodu o vině a trestu,“ řekl předseda soudu František Jurtík.

Podle dohody potrestal soud tehdejšího zástupce náčelníka pro StB Prostějov Pavla Bureše za zneužití pravomoci úřední osoby dvouletým trestem s podmíněným odkladem na jeden rok.

„Návrh na schválení dohody o vině a trestu byl uzavřen na Okresním státním zastupitelství v Prostějově,“ uvedl státní zástupce Jiří Jančík.

K odchodu ze země prostějovskou rodinu donutila komunistická tajná policie při nechvalně známé akci Asanace v roce 1982, do země se její členové vrátili až po pádu režimu.

Akce Asanace

Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB z přelomu 70. a 80 let 20. století, pomocí které chtěl komunistický režim v Československu donutit nepohodlné lidi, zejména signatáře Charty 77 k odchodu z Československa. Při akci byly použity různé formy psychického i fyzického nátlaku a vydírání. K emigraci takto byli donuceni například Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka, Karel Sidon či Pavel Landovský.

Podle Petry Gerlichové se jedná o průlomové rozhodnutí.

„Po 40 letech se dočkali perzekvovaní členové rodiny Hanzlíkovy spravedlnosti. Bohužel pan Petr Hanzlík, proti kterému byl útlak zejména namířen, se již spravedlnosti nedočkal, neboť zemřel dne 28. března 2020,“ řekla advokátka. Spravedlnosti se alespoň dočkaly jeho tři děti a manželka.

Světové hity

Odpůrce komunistického režimu Petr Hanzlík byl na konci 70. let populární postavou v Prostějově. Proslavil se pořádáním diskoték nejen na Prostějovsku, ale i na Olomoucku a Vyškovsku, na kterých pouštěl nedostupné nejnovější světové hity.

Pro Paměť národa Hanzlík zavzpomínal, že své akce organizoval například v restauraci Morava v dnešní Olomoucké ulici v Prostějově.

„Diskotéka byla myslím od šesti hodin. Už o půl čtvrté byla Morava obležená lidmi. Stály tam fronty a lidi se žďuchali a prasklo tam i sklo výlohy. Komunisté to začali kritizovat, protože tam byla jediná výpadovka na Olomouc. Stály tam potraviny a jeli lidi a nevěděli, co se děje. Mysleli si, že tam budou banány nebo já nevím co a stavěli se také do fronty,“ uvedl ve vzpomínce na www.pametnaroda.cz.

Kulturní akce, na kterých Hanzlík vyjadřoval protirežimní názory, se neobešly bez zátahů StB.

Charta 77

Hanzlík organizoval také petice proti cenzuře a psal stížnosti na stranické orgány KSČ. Vysloužil si za to několik domovních prohlídek, sledování, zatčení a výslechů. 

Mezi prvními v Prostějově podepsal v roce 1981 Chartu 77, i z toho důvodu byl zařazen do celostátní akce s názvem Asanace, jejímž cílem bylo vystěhovat signatáře a příznivce Charty 77 ze země. 

Do Rakouska byl donucen se vystěhovat v květnu 1982 i se svou manželkou a dětmi. Nátlak byl podle Hanzlíka intenzivní. On i jeho manželka přišli o práci, děti nesměly chodit do školy, rodina nakonec neměla jiné východisko než emigrovat.

Do protikomunistických akcí se Hanzlík zapojil i v Rakousku, scházel se tam s československými emigranty, účastnil se demonstrací před československou ambasádou či finančně podporoval disidentské kruhy, stojí na stránkách Paměti národa. 

Po návratu do vlasti se stal se jedním z aktérů tzv. Prostějovské výzvy pro odstranění bývalých příslušníků StB z pozic veřejných a státních orgánů.