Pohled na město Přerov během inverzního počasí, které výrazně zhoršuje problémy se smogem. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Na polétavý prach prohrává Olomouc s Ostravou, škodliviny jdou i z Polska

  • 0
Koncentrace polétavého prachu s nepříznivým dopadem na zdraví patří v Olomouci mezi nejvyšší v Česku. V nedávném srovnání Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) skončila třetí nejhorší v zemi po Ostravě a Havířovu. Přesto se kvalita ovzduší v posledních letech zlepšuje, hodnoty nečistot zůstávají v normě.

Koncem dubna zveřejnila EEA žebříček kvality ovzduší evropských měst v předchozích dvou letech, v němž Olomouc skončila na nelichotivém 317. z celkem 375 míst, českých měst se tam ocitlo 15.

Polétavý prach v Olomouci

  • 2022 / 15,6 / (ročenka 2022 zatím nezveřejněna)
  • 2021 / 17,8 / 24.
  • 2020 / 15,8 / 21.
  • 2019 / 17,8 / 23.
  • 2018 / 22,4 / 26.
  • 2017 / 23,5 / 15.
  • 2016 / 22,0 / 18.
  • 2015 / 23,9 / 8.
  • 2014 / 24,1 / 13.
  • 2013 / 24,6 / 10.

    Čísla: rok, množství mikrogramů polétavého prachu PM2,5 na metr krychlový a pořadí v ČR.

    Zdroj: stanice ČHMÚ Olomouc-Hejčín

Hodnota polétavého prachu PM2,5, což jsou jemné částice o aerodynamickém průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru, byla v krajském městě 16,7 mikrogramu na metr krychlový.

Doporučení Organizace spojených národů je dosahovat nižších hodnot. „V roce 2021 Světová zdravotnická organizace vydala revidované pokyny pro kvalitu ovzduší. Doporučuje, aby s ohledem na ochranu zdraví maximální koncentrace znečištění nepřesahovala pět mikrogramů na metr krychlový u jemných částic při dlouhodobém vystavení,“ připomíná zpráva EEA z konce dubna.

Celistvější údaje než uvedený žebříček podle vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Blanky Krejčí udává například kombinace naměřených a modelovaných údajů publikovaných v plošné mapě koncentrací PM2,5 v Česku za pětileté období.

„Z ní vyplývá, že obdobnou koncentrační úroveň jako v centru Olomouce lze očekávat i v dalších městech na střední Moravě, například v Přerově, Prostějově nebo v Litovli,“ upřesnila.

Podíl na situaci nese i Polsko

Na střední Moravě přispívá k místním zdrojům znečišťování ovzduší hlavně vytápění domácností pevnými palivy a znečištění z dopravy i vliv průmyslové energetiky, zejména v letním období. Podle odborníků to souvisí s intenzivnějším přenosem škodlivin ze severovýchodu, převážně z polské části Slezska.

Zpráva o předběžném hodnocení kvality ovzduší v Česku v loňském roce nicméně hodnotí situaci v kraji jako převážně velmi dobrou až dobrou i na městských a předměstských stanicích.

„V kontextu Moravy a České republiky je třeba také zdůraznit, že v Olomouci v posledních letech nejsou zaznamenávány imisní koncentrace překračující platné imisní limity u žádné ze škodlivin,“ podotkla Krejčí. Připomenula také, že roční imisní limit pro PM2,5 je 20 mikrogramů na metr krychlový.

Dokresluje to interaktivní mapa kvality ovzduší na webu města, kde je patrné, že území s nadlimitními hodnotami se od roku 2013, kdy časová osa začíná, výrazně zmenšila.

Z loni aktualizovaného Plánu udržitelné městské mobility tak vypadla kvůli neefektivitě opatření navrhující vypracování regulačního řádu dopravy pro smogové situace nebo zavedení MHD zdarma při takových stavech.

Byly i smogové situace

V minulých letech přitom úřady v Olomouci v zimě vyhlašovaly smogové situace. Například v roce 2017 po týdenním vyhlášení smogové situace uspořádali občanští aktivisté kvůli dlouhodobě zhoršené kvalitě ovzduší protest.

Podílela se na něm tehdy Strana zelených. Podle nich má město možnost, jak s lokálními topeništi i automobilovou dopravou naložit. Navrhují větší propagaci státního dotačního programu Nová zelená úsporám, u dopravy připomínají schválený Plán udržitelné městské mobility s vizemi do roku 2030.

„Je nutné budovat infrastrukturu pro cyklodopravu a chodce, nabízet kvalitní MHD a prosadit dlouho odkládanou koncepci rezidenčního parkování spolu s budováním záchytných parkovacích kapacit pro dojíždějící,“ řekl krajský spolupředseda zelených Daniel Řezníček s tím, že zdražení jízdného v olomoucké veřejné dopravě nebyl dobrý krok.

Olomouc chce bojovat se smogem, chybí jí ale parkoviště a východní obchvat

Radnice vysvětluje, že jinak by výdaje neutáhla. „Do dopravy jsme meziročně nalili dalších 75 milionů korun, což je asi 23 procent navýšení. Tímto zvýšením chceme, aby se na tom podíleli lidé osmi procenty na roční jízdence,“ odůvodnil ekonomický náměstek primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).

Na starosti má také zeleň. „Nejdůležitější nové projekty jsou v budování dalších parků. Navíc připravujeme velkou koncepci územního systému ekologické stability, laicky jde o jakousi dekolektivizaci, tedy vybudování prvků v krajině, například projekt Slavonínské svahy,“ dodal náměstek.

Potíže u dálnic a v centru

Zmíněný plán mobility uvádí, že automobilová doprava se v Olomouci u prašného aerosolu PM10 podílí na celkovém imisním zatížení přibližně jednou čtvrtinou a u částic PM2,5 pětinou, nicméně v nejznečištěnějších místech může jít u obou až o polovinu imisního limitu.

Největší emise z dopravy jsou na dálnicích D35 a D46, v centru města pak ve Velkomoravské, Albertově, Pražské, Dobrovského a Pasteurově ulici.

Ke snížení znečištění ovzduší má přispět i připravovaná nová parkovací politika. Radnice se také postupně snaží vytlačovat tranzitní nákladní dopravu z širšího centra. Přípravy stavby východního obchvatu ale váznou, na silnicích ve Velkomoravské a Brněnské zase narážejí na nesouhlas ministerstva dopravy.

21. ledna 2019