V nehodovosti se projevuje stárnutí řidičů, mladí zase moc hazardují

Loni zemřelo při nehodách na silnicích v Olomouckém kraji 41 lidí. Oproti 23 obětem v roce předchozím je to výrazně nepříznivý nárůst. Zároveň jde o nejvyšší číslo od roku 2015 a třetí nejhorší hodnotu za posledních deset let.

Poslední tragická nehoda loňského roku přitom připadla na 21. prosince. Starší řidička ráno po šesté hodině přehlédla ženu přecházející na okraji Přerova silnici mimo přechod, kterou srážka stála život. Právě fatálních střetů aut s chodci přibylo, stejně tak s cyklisty.

Nehody se také stávaly více mimo obce a města. Nejtragičtější z nich byla v polovině listopadu srážka čtyř aut na silnici pod dálničním sjezdem mezi Olomoucí a Kožušany-Tážaly, při níž zemřeli tři lidé.

„Minulý rok provázel poměrně vysoký nárůst agresivních prvků v chování řidičů. To znamená nepřiměřenou rychlost, u mladých řidičů vyloženě vysokou, hazardování, nedodržování pravidel. Měli jsme nehody při mimořádně nevhodném předjíždění, jízdy na červenou,“ shrnul krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz.

Změnit situaci by mohly bezpečnostní akce. Třeba ta, co se konala loni na Červenohorském sedle, měla podle odborníků na bezpečnost silničního provozu efekt.

Podle Charouze bude také nutné posílit kontroly. „Rovněž se musíme pokusit najít s řidiči komunikaci, jako se nám to podařilo na Červenohorském sedle. Byl tam poměrně intenzivní dozor, měli jsme i preventivní akce. S motorkáři jsme mluvili, byli jsme v kontaktu. Myslím, že sezona v tomto úseku dopadla, až na úplné finále, kde byl bohužel velmi nešťastný pád motorkáře, celkem dobře. Kdyby řidiči trošku ubrali plyn a začali se k sobě chovat ohleduplněji, byl by to pěkný dárek do další sezony,“ apeluje odborník.

Drogy mění rozhodování člověka

Meziročně se počet všech nehod zvýšil přibližně o 250. Charouz kromě přetrvávajících příčin, jako je nesprávný způsob jízdy a nezvládnutí řízení, připomíná i velkou roli alkoholu.

Dlouhodobým problémem jsou i drogy. „Značné procento osob řídí pod jejich vlivem. Lidé užívající pravidelně marihuanu navíc většinou nevidí důvod, proč si ji nedat a současně řídit. Považují to za normální. Užívání návykových látek přitom ovlivňuje kognitivní funkce i rozhodovací procesy řidiče a jistě také sebedůvěru a sebeovládání,“ zdůraznila dopravní psycholožka Edita Bosáková.

Na bezpečnost provozu má vliv, že za volant znovu usedají lidé, kteří už o řidičský průkaz několikrát přišli.

„V praxi se běžně setkáváme s tím, že osobám opakovaně trestaným za řízení pod vlivem návykových látek soudy a úřady řidičské oprávnění vrátí,“ doplnila.

K nehodovosti může přispívat i stárnutí populace. „Pravidelně se setkáváme s žadateli o prodloužení zdravotní způsobilosti k řízení ve věku 80 až 90 let. Přes veškerou dobrou a mnohdy opravdu dlouholetou zkušenost s řízením u nich však zákonitě s věkem dochází k úbytku psychických funkcí,“ upozornila Bosáková.

Psycholožka podotýká, že není povinnost dopravně psychologické vyšetření ve vyšším věku u řidičů skupiny B podstupovat.

Kolem dálnic budou ploty

O víc než desetinu narostlo loni množství srážek se zvěří, kterých bylo přibližně tisíc. Pro řidiče může být dobrou zprávou, že Ředitelství silnic a dálnic chystá doplnit chybějící oplocení u dálnic D1, D35, D46 i D48.

„Podél dálnice D46 počítáme s nápravou plánovanou až po rekonstrukci dálnice a příslušných mimoúrovňových křižovatek. Stejný stav platí i pro úsek D35 mezi Mohelnicí a Křelovem,“ uvedl loni mluvčí ŘSD v kraji Miroslav Mazal.

K bezpečnějšímu provozu chce přispět i hejtmanství, které se kromě oprav silnic chystá zaměřit na obnovu alejí podél cest. Více stromů se vykácí, než se stihne vysadit.

„Stromořadí mají i biologickou a environmentální funkci. Co může být překvapivé, tak na základě nejnovějších průzkumů mohou také přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu na silnicích tím, že opticky vedou řidiče a působí psychologickým efektem na snížení rychlosti jízdy,“ uvedl krajský koaliční zastupitel a předseda komise pro životní prostředí Daniel Řezníček.

„Je to fenomén doby. Neúcta k předpisům“

Znepokojivý nárůst tragických nehod v kraji vede odborníky k zamyšlení, jak trend snížit. Jsou proto zdrženliví k vládnímu návrhu zvýšit na vybraných úsecích dálnic rychlost na 150 kilometrů v hodině. „Vyšší rychlost povede ke vzniku nehodových úseků,“ varuje krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz.

Čím si vysvětlit, že loni vzrostl počet smrtelných nehod v kraji téměř na dvojnásobek?
Nečekal jsem to. I v roce 2021 bylo totiž docela hodně omezení. Řidiči nezvládali svoji jízdu a z toho vznikaly fatální následky.

Mluvilo se o tom, že mladí řidiči měli mezeru mezi absolvováním autoškoly a praxí. Mělo to vliv?
Mladí, nezkušení řidiči nejsou nejhorší. Jako největší hříšníci vycházejí lidé ve středním věku. Poměrně velkou roli hraje alkohol a rychlost, následně nezvládnutí řízení, dále nesprávný způsob jízdy, nedodržení bezpečné vzdálenosti. Po opadnutí epidemie koronaviru se bude muset vrátit víc kontrol a dopravněbezpečnostní akce. Je to nepříjemné, ale jiná cesta asi nebude.

Úbytek kontrol se tedy projevil?
Okamžitě nastalo závodění na silnicích, vrátily se prvky agresivní jízdy, jízda na červenou. Je to fenomén této doby, kdy se na silnicích objevila neúcta k předpisům.

Nová vláda chce na vybraných úsecích zvýšit rychlost na 150 kilometrů za hodinu. To byste tedy nepodpořil?
Nepodpořil bych to, ač jsou některé úseky bezpečné, třeba od Lipníka nad Bečvou na Bělotín, kde jsou tři jízdní pruhy. Spousta lidí ale při jízdě v prostředním pruhu nedává pozor, jede extrémně rychle, druzí pomaleji. Kdybychom tam povolili vyšší rychlost, mám obavu, že z toho vznikne nehodový úsek. (zun)

Miroslav Charouz (BESIP)