Tehdy v Calgary běžel na druhém úseku, ve středu kmital kolem tratí ve Whistleru po svých a jako asistent trenéra hlásil mezičasy. "Je to tam! Je to tam!" křičel nakonec do vysílačky.
"Sice mi nejdřív slezly všechny vlasy hrůzou, když jsem viděl, jak rychle nás Northug dohání, ale nakonec to vyšlo. A možná za rok za dva mi dojde, co kluci dokázali," popisoval Václav Korunka.
Tehdejší bronzová parta už se nevídá, kamarádství se rozpadla, přesto si pojďme zavzpomínat. Tenkrát v Calgary to byl šok. Radim Nyč rozběhl štafetu parádně, jenže mu při souboji na trati vyskočila hůlka z poutka a upadla. Dlouho se musel odrážet jednou, než servisman přeskočil plot a podal mu náhradní.
"I tady je těch dvaadvacet let vidět, protože dneska jsou hůlky napevno," srovnával Korunka. Tehdy se všechny desetikilometrové úseky jely volnou technikou, dneska se začíná dvakrát klasicky a bruslením se končí.
Po Nyčovi, který nakonec předával jako šestý, se rozběhl obratný a talentovaný Korunka. Na famózní Švédy kolem hvězdného Gunde Svana neměl, utekli mu taky Sověti, ovšem třetí místo se jevilo reálně. Pavel Benc třetí místo udržel, Ladislav Švanda ho potvrdil.
24. únor 2010.
22. únor 1988.
Tehdy i teď vyhráli Švédové, i bronz má stejné majitele, ale průběh štafet se jinak téměř nepodobá. Tehdy si Čechoslováci bronz docela snadno podrželi, tentokrát si ho Češi museli tvrdě vydřít.
Po prvním úseku předával Martin Jakš až jako devátý, Lukáš Bauer stáhnul ztrátu, Jiří Magál se udržel v elitní trojce a Martin Koukal ve finiši bronz potvrdil. Snad to nebude trvat dalších 22 let.
