Její příběh na minulých hrách rezonoval za hranice sportovního světa.
Klišinová se tehdy vyhnula plošnému zákazu pro ruské atlety za státem organizovaný doping, zachránilo ji, že od roku 2013 žije a trénuje na Floridě. Testovala se v laboratořích mimo svou vlast a funkcionáři uznali, že může dostat výjimku.
Jenže tři dny před závodem se dálkařka dozvěděla, že v Riu kvůli nalezení nových důkazů nakonec startovat nemůže. Odvolala se, zdůrazňovala, že mnohokrát u nezávislých komisařů prokázala, že je čistá.
Uspěla a den před kvalifikací obdržela finální verdikt: Můžete do akce.
Ruská dálkařka Darja Klišinová při olympijské kvalifikaci v Riu (17. března 2016)
„Bylo asi pět ráno, trenér zaťukal na dveře a řekl, že jsme ten proces vyhráli,“ vzpomíná Klišinová.
Z kvalifikace postoupila z osmého místa výkonem 664 centimetrů, ve finále předvedla o centimetr kratší výkon. Jediná ruská atletka v Riu skončila devátá.
„Překvapilo mě, že jsem vůbec prošla kvalifikací. Samozřejmě jsem byla šťastná, že jsem mohla závodit, ale uvnitř jsem byla prázdná,“ popisovala.
Důvodem jejího rozpoložení byly kruté vzkazy z vlasti. V Rusku se o ní psalo jako o zrádkyni, vůči státu loajální novináři ji dokonce přirovnávali k sovětským občanům, kteří výměnou za přilepšení kolaborovali s Němci.
Nejsem zrádkyně, hájí Klišinová svůj start pod neutrální vlajkou |
„Měla jsem hrozný splín a nemohla jsem pochopit, proč mě chtějí ukřižovat,“ říkala Klišinová s odstupem. „Snažila jsem se nečíst noviny a nedívat se na televizi, ale i tak se to ke mně dostávalo a já trpěla. Vždyť nejsem žádná zrádkyně!“
Nevyžádaná mediální pozornost se pak podepsala na jejích výkonech: „Přitom jsem byla v opravdu dobré formě, ale když nejste připraveni mentálně, tak prostě nemůžete odvést dobrou práci.“
Rok po traumatickém zážitku z Ria spanilá ruská dálkařka ukázala, že se skutečně nenacházela ve vynikajícím rozpoložení. Na světovém šampionátu v Londýně brala stříbrnou medaili za výkon rovných sedm metrů.
 |
V britské metropoli vedle ní závodilo dalších 18 atletů pod hlavičkou ANA - Autorizovaní neutrální atleti.
„Nelíbí se mi, že nemohu nosit ruské barvy, ale tak to prostě je. Stejně všichni vědí, že představujeme Rusko. A hlavně, my sami v našem nitru to víme,“ ujišťovala tehdy Klišinová.
Okleštěný ruský atletický tým pro Tokio: Lasickeneová, Klišinová či Šubenkov |
Pro blížící olympijské hry v Tokiu je ruský atletický tým omezen na deset jmen. Kromě v Riu pranýřované dálkařky vyrazí do Japonska trojnásobná mistryně světa ve skoku do výšky Maria Lasickeneová či úřadující světová šampionka ve skoku o tyči Anželika Sidorovová.
Pokud v Tokiu získají zlato, neuslyší ruskou hymnu. Závodit budou pod hlavičkou Ruského olympijského výboru (ROC).
Klišinová v aktuální sezoně závodila třikrát, s povoleným větrem skočila v březnu 701 centimetrů, což ji řadí na páté místo letošních světových tabulek.
I díky tomu věří, že si z Tokia přiveze diametrálně odlišné prožitky.
Modeling až po sportovní kariéře
Startovat v Riu umožnila Klišinové průlomová životní volba. Rodačka z Tveru, kde začínala s volejbalem, než ji zlákala atletika, se ve 22 letech rozhodla přestěhovat do Spojených států.
„Bylo to těžké rozhodnutí,“ vzpomíná dálkařka. „Věděla jsem, že pro zlepšení výsledků musím něco změnit. Pozvali mě trénovat na Floridu na dva měsíce a bylo to moc hezké. Necítila jsem se nepohodlně, i když jsem nemluvila anglicky.“
Na ovládnutí nového jazyka i na zlepšování výkonnosti usilovně pracovala.
V roce 2014 na evropském šampionátu v Curychu získala bronz, útok na podobný výsledek na hrách v Riu jí zhatila zmíněná kauza.
Kvůli jejím dozvukům si Ruska vzala na celý rok 2018 volno, chtěla si vydechnout od sportovního prostředí. „Vůbec jsem nechtěla chodit na ovál, učila jsem se angličtinu. Samozřejmě jsem se i hýbala. Pak jsem se vrátila zpět s pozitivními emocemi a motivací.“
Klišinová poutá pozornost nejen výkony a pohnutým příběhem, provází ji také pověst jedné z nejkrásnějších sportovkyň. „Nabídky z modelingu jsem dostávala už od 14, byla jsem hubená a vysoká, takže perfektní typ,“ prozradila loni v červnu.
Na první místo však řadí svou atletickou kariéru, po ní se přesunu do této branže nebrání. Svých bezmála 350 tisíc sledujících na instagramu baví profesionálně spravovaným obsahem a snímky nejen z tréninku.
A zatímco v Riu skrze sociální sítě dostávala výhrůžky, nyní ze vzkazů čerpá podporu.
„Možná je to i díky mému stříbru z Londýna, možná si lidé celou situaci lépe nastudovali.“
