Měří 164 centimetrů, váží jen 52 kilogramů. Je o půl hlavy menší než Francouzka Marie-Jose Perecová, na olympiádě její předpokládaná hlavní rivalka. Tvrdohlavě si jde za svým a nenechá se z cesty vychýlit. Uznává americkou zpěvačku Madonnu. Ne že by se jí tak líbila její hudba. Madonna proslula tím, že si nic nedělá z toho, co si o ní myslí ostatní lidé. "Neberu ji se vším všudy, ale ona se nebojí říkat, co má na srdci." To mají tyhle dvě ženy společné. Freemanová nemá politické ambice.
Ale každým činem se hrdě hlásí ke svému národu. Když v roce 1994 vyhrála čtvrtku na Hrách Commonwealthu, způsobila skandál. Vítězné kolečko obíhala nejen s australskou vlajkou, ale také se zástavou symbolizující její národ. "Jen jsem chtěla lidem ukázat, že jsem hrdá na to, kdo jsem a odkud pocházím," vysvětlovala tehdy. "Jsem příkladem toho, že Austrálci mohou být tím, kým chtějí být. Lékařem, právníkem nebo sprinterem. Myslím, že mnoho z nás tuhle víru nemá." Osud třistapadesátitisícové austrálské komunity je v Austrálii citlivým tématem.
Kvůli přistěhovalcům z Evropy přišli o velkou část své země. V padesátých a šedesátých letech byly austrálské děti násilně odebírány původním rodinám k převýchově. Většina z nich už své rodiče nikdy neviděla. Freemanová na tyto problémy upozorňuje. Na jaře zaplnila titulky novin, když kritizovala australskou vládu kvůli tomu, že váhá s oficiální omluvou za násilné přesidlování. Není ale žádnou politickou aktivistkou. V Austrálii ji lidé mají rádi nejenom pro sportovní výkony.
"S výjimkou cizinců mi všichni v Austrálii připadají jako staří známí," vypráví Freemanová. "Mají pro mě místo ve svých srdcích i myslích, pořád mě někdo zve na oběd. Doma nebudu mít nikdy hlad." Pro tyhle lidi Freemanová poběží olympijský závod. Proti sobě bude mít Perecovou, která vyhrála závod na 400 metrů na dvou posledních olympiádách, v Atlantě navíc senzačně zvítězila i na trati 200 metrů a povedl se jí stejný double jako Američanu Michaelu Johnsonovi mezi muži.
I Perecovou postihlo zranění a pak mononukleóza. Ani v jednom finále světových šampionátů, které v letech 1997 a 1999 Freemanová vyhrála, nebyla Perecová na startu. V Sydney by se měly konečně utkat. "Nemůžu říct, že bych z ní neměla strach," řekla Freemanová. "Jenže má to i druhou stranu mince. Když máte strach, nemusíte se bát, že si budete o sobě moc myslet. To se může nevyplatit."
