V sobotu si pro ni v silničním závodě v Riu jede. Je nejaktivnější, útočí, uniká. Ano, tohle je muž, jenž bude hoden titulu olympijského šampiona, napadá mnohé.
Navíc má kolem sebe skvělý tým.
Italové dotáhli strategii k dokonalosti. De Marchi tahal tempo a sjížděl uprchlíky, pak propasírovali tři své muže do vedoucí desetičlenné skupiny.
„Dlouho jsme jeli naprosto perfektní závod,“ řekne reprezentační trenér Davide Cassani.
Při posledním těžkém stoupání Nibali atakuje, odpárá další soky. Zbudou jen tři. On, Kolumbijec Henao a Polák Majka. Opět se jim snaží ujet. A znovu. Zatím neúspěšně. Ale čeká je obtížný sjezd k cíli a o něm přece tvrdí, že patří k nejlepším sjezdařům v pelotonu. Sjezd bude jeho dalším trumfem.
Spouští se dolů tak razantně, že mu nestačí ani televizní motorka.
A najednou se vše změní.
Kolo se podsmýkne, letí na asfalt, tělem jako osten projede ostrá bolest. Henao padá přes něj.
Nibali sedí na silnici, drží se za rameno a moc dobře ví: To je konec.
Zastaví u něj Davide Cassani, pohlédnou na sebe, kouč mu čte v očích. Oba mlčí. „Slov nebylo třeba, šlo o chvíli ticha. Vincenzova morálka byla na kusy,“ řekne Cassani.
Favorita závodu nakládají do sanitky, aby ho odvezli do nemocnice. Až nyní na trenéra promluví: „Je mi líto kluků. Obětovali se pro mě, byli úžasní. Neodměnil jsem jejich úsilí. Tím se mé zklamání tisíckrát násobí. Poděkuj jim za mě.“
Je to příběh, jaký dokážou ve sportu psát snad jen olympiády. Příběh přetékající silnými emocemi, zničenou touhou i neutuchající bolestí - a odehrávající se před zraky celého světa.
Marně čekají na Nibaliho v cíli fanoušci a italský premiér Matteo Renzi s manželkou a synem.
U týmového vozu Italů se kupí pochmurná nálada. Fabio Aru, vítěz Vuelty, jehož vztahy s Nibalim byly v minulosti vyhrocené, říká: „V posledních dnech jsme žili ve vesnici jako bratři a lépe si porozuměli. Je mezi námi velký respekt. Jsem rád, že jsem mohl Vincenzovi pomáhat. A teď je mi kvůli němu smutno.“
V sobotu večer přichází z nemocnice zpráva o diagnóze: na dvou místech zlomená klíční kost. Operace nezbytná.
Sergio Henao si zlomil pánev. Richie Porte, který v témže sjezdu upadl o kolo dřív, má zlomenou lopatku. „A tak skončil můj den: já versus strom,“ vystaví Australan na Twitter fotografii, jak letí mimo trať.
Více než polovina jezdců extrémní závod nedokončila, včetně tří Čechů. Křeče je skolily. „Nejtěžší den mé kariéry. Bylo to brutální. Ano, brutální,“ říká Ir Dan Martin, v cíli třináctý. Američan Brent Bookwalter jde ve svém vyjádření ještě dál: „Byla to anarchie na trati.“
Vincenzo Nibali se v tento den chtěl stát prvním cyklistou historie, jenž k titulům z Tour, Gira a Vuelty přidá triumf v silničním olympijském klání. Ale je to Belgičan Greg van Avermaet, nikoliv vrchař, nýbrž klasikář, kdo si senzačně kráčí pro zlatou medaili.
